Srpnový podvečer

Srpnový podvečer na vlhkých stráních

na kraji lesa jen tráva vzdychala

svou rozkoš mnuli jsme v nesmělých dlaních

do spánků bušících horkost nám stoupala

Jsme mladí, neznalí rychlostí davů

plujeme večerem v opojném chvění

laskavost polibky sladí nám kávu

a svět se v růžovou zahradu mění

Bezmocní mocní vrháme stíny

pahorkům, údolím kráčíme vstříc

své prsty zaryté do černé hlíny

srdce se tetelí, úzkostí zníc

Za nocí mrazivých čekáme na krásu

zdá se nám nejtěžší dát ruce v klín

jsou noci studené, však k jejich úžasu

horkost dál stoupá k nebi jak dým