DOPIS

                             DOPIS

Máš ženu svou,já svého muže.

Kdo nám dvěma odpomůže od závazku co máme.

Ta chceš mě a mé děti,ale bereš ohledy.

Však dozví se to svět kolem,sneseš lidí dozíravé pohledy?

Proč neznali jsme se dříve,

teď každý rodinu svou má.

Já mohla býti Tvoji ženou

a Ty mým mužem,

teď skládám ruce do klína.

Já ani Ty nevíme si rady,jak život má jít dál.

Já si přála Tebe a Ty jsis mě přál.

Tak lásko budeme mít svůj svět,

tam budeme se skrývat.

Teď nemůžem se uhánět

a budeme se líbat.

Snad jednou,nevím co se stane,budeme si přát….

…teď se  můžem tajně jen líbat a milovat.