Signály z Ixtlaly, bělounké perutě...

Nad chrámy Ixtlaly

navzdory vítězům

hudba zní veskrze umělá...

Ti, co mě žádali

o klíček k železům

do kterých vkovali anděla

leží tu, ubozí

jak odraz vzkříšení

jež jistě nehrozí...

Slyšíš to bušení

srdíčka krajiny

ve které prasata

zvou do svých příbytků?

Kde vlci z planiny

- jež sněhem zavátá -

pijí krev

ze zlatých odlitků

a ráno v tichosti

mění ji

v jemný mošt

špičkové jakosti?

Je králem moudrosti

kdo jiné špiní?

Čeká vždy žhavý rošt

na každou svini?

Nevím.

To

vědí

jiní.

...