Pra

zajímavé. také přemýšlím, jak číst poslední verš, zda syntaktický vztah mezi archetypální podobou a ledem vyjadřuje přivlastňování "podoba čeho - ledu", nebo se jedná o přístavek, tzn. "archetypální podoba" = "led". - první variantu si neumím představit co do významu (jakou má led archetypální podobu). a ve druhé, je-li "led" archetypem, potom tedy čeho - zamrzlého vědomí, jak navrhuje kolega egil? to by šlo. *

Dík za všetky komentáre.

*

Neni to spatne, ale nechyti za mysl nebo za srdce.

hm, prve dve strofy ano, jasny rez, potom sa to uz mne nie velmi prijemne zahmlieva

kultivovaná, dobre napísaná ale zároveň sterilná, skoro nič sa nestane, tá téma akéhosi kolobehu (ráno - oteplenie - ochladzovanie - večer) ma neberie

není to zlé... Jen ten závěr (finální dvouverší) mi přijde až příliš do-vysvětlující, Jungovské (voda-vědomí...). Tak fajn, k večeru se vrátíš k archetypální podobě ledu. Ale jinak je to slušné - text drží pohromadě, v obrazech to tak nějak svižně jiskří.. *

...kultivos a pro me chytry...)*