Ptáci nad střechami Paříže IV - mléčné skvrny

 

 

Stvoly řas

ve chvění

se sluncem

 

mléčné skvrny

 

Kovové rámování

Tupé zření

Trou

Trou

Troudy duše zbývají

 

Kulový blesk myslí řádí

svádí doutná líže hltá

Líže do zdí

vzadu v hlavě

Píše do zdí

roztřeseně

potměšile dětinsky

Píše červenou

 

Je třeba pálit mosty?

Faut-il brûler les ponts? 

 

 

 

Jen do střech leťme do střech

Šklebivých oranžových starých

Starých - ach jak mluví tiše -

Nad ránem před ránem

nad námluvami ptáků

To ticho ržá a sípe

 To víte to ty Okapy

 

Bez uzdy a ke střechám

 

Chladná rána

práce řve

A město jak dítě bláznivý

„ Ještě prosím ještě

trochu toho snu

před tíží rovnou dnu

v obří kamenné hlavě“

 

v tomto světle

doznívání porodu

dalekého až jiskří

 

v tomto čase

i vířivá Paříž spí

vidím její odhalené břicho

 

vidím vlastní zranitelnost

 

A pak to drzé nemluvně slunce

které však skrze modrou asi

je do večera nejmoudřejší z nás

 

nespavost

zbourané dny

a noci ty tiše  

 

a Ty tiše naslouchej té chvíli

když už tu nejsi  

když jsi nad tichými střechami

zevnitř látán

kulovými blesky

 

 

 

 

 

 

 

---