Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVítr zná
Rozhoupal paže stromům
do okna pokoje mi nahlíží
bez pout jen tak si létá
sám mezi Tokiem a Paříží
a já mu závidím
byť na tom pranic není
stačí jen zahodit
svá vlastní omezení
šeptá mi listy stromů
pár vět co nikdo jiný neslyší
donáší vzkazy z dálky
těch kteří nemluví a nepíší
a já mu závidím
byť na tom pranic není
stačí jen zahodit
svá vlastní omezení
posílá kmeny stromů
korunám zem svou sílu do listí
jen vítr zná co jiní
za žádnou cenu nikdy nezjistí
a já mu závidím
byť na tom pranic není
stačí jen zahodit
svá vlastní omezení