Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBoj o přežití - Kapitola 1: Ztracen
Autor
Mrzubr
Kapitola I:
ZTRACEN
Co to! Objevil jsem se kdesi v lese, kolem mě běhala prasata a všude byly stromy. Nevěděl jsem, co se stalo. Po chvíli jsem zjistil, že tu není můj pes Azor. Věděl jsem, že budu muset tu zvěř zabít, abych přežil.
Pokácel jsem strom a ze dřeva vyrobil tyč a z tyče a dřeva jsem udělal dřevěný krumpáč. Pak jsem zabil všechna ta prasata. Stáhnul jsem je z kůže a sundal z nich maso, moc ho nebylo. Jakmile maso bylo staženo , tak jsem si vyrobil lopatu a tou jsem vykopal díru do země, kde jsem chtěl žít. Nakonec jsem se rozhodl, že budu bydlet i na stromě. Proto jsem začal stavět domek na stromě. Ještě jsem ho ani nedostavěl a začalo se stmívat, no a co, to mi nevadí, budu spát na listí mého stromu.
A co to! Něco tu mluví - kouknu se, co to je. Už se k tomu blížím, myslím, že je to nějaká postava. Vypadá to jako člověk! Ale je nějaký zelený! Ááá, to je Zombie ! Jde po mně! Musím utéct do domku. Ááá, uf, neumí šplhat po žebříku, takže se nahoru nedostane. No, ale radši budu hlídat, aby se mu to nějak nepovedlo. Už vychází slunce a ten zombík utíká. Slunce ho zapálilo a on uhořel.
Teď jsem zjistil, že tento svět není jenom opuštěný, ale žijí tu i nějaké příšery, obrovští pavouci, kostlivci a také nějaká zelená monstra, ke kterým když se přiblížíte , se nafouknou a vybouchnou. Teď už se opravdu bojím, myslím, že tu nepřežiji ani týden. No, snad bude štěstí na mé straně a smůla na té druhé. Už mi nezbývá nic jiného než se snažit přežít a modlit se.