Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDubnová meditace
Autor
Max Hutar
Kvetou třešně a prší na ně
kaštany teprve budou kvést
to je ta chvíle bez dalšího smyslu
než, že se na mne leje voda.
tak přichází bůh - že přichází sám,
obklopen nepatřičným a rozemletým.
Dělal jsem mnoho věcí.
sám i s ostatními,
zlé i dobré, vyprávěl jsem o tom,
zkoušel jsem i chodil na jistotu.
většinou jsem někomu dělal radost,
často jsem to byl já sám.
starosti o mou obživu byly vlezlé jako hnětení těsta,
snil jsem si až jsem se do kýče propadal,
krása se na mne sápávala tak rychle,
že jsem se do ní ani nestíhal zamilovat, ale
dalo se s tím žít.
Dali mi toho hodně
a chodilo to tak se vším,
se vším krom bohů.
Bohové zase, nakolik tu byli,
mlčeli spolu s kvetoucími třešněmi.