Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se01.01.02
Autor
clondaik
01.01.02
Sleduj obraz mýma očima,
v zahaleném rouchu.
Začíná tu být trochu zima.
Kolik jsi už měla hochů?
32 a víc už nic.
Zůstal tu jenom jeden.
31 hořících hranic.
Zbabělý prase neschopný
žere maso z mého žlabu.
Má hodně energie, je tlustý.
Ochutnej jeho šťávu,
jeho vůni, jeho sílu.
Vyklizenej šuplík šílenství
obývá 31 netopýrů.
Skus se dotknout svého panenství.
Uhořelo na hranicích,
na červenym koberci,
na sametovejch naušnicích.
Teď leží někde na ulici.
Toužím po absolutní moci.
Nad mrtvym dětstvím,
nad všemi tóny a zvuky,
nad naivním hrdinstvím.
Úrodná pole a zelené louky.
Klidně si lehni vedle mě,
já tě totiž miluju.
Taška opilství je přeplněná,
ale pořád se tam něco vejde.
Přestaň žvanit tyhle sračky,
ty podělanej šmejde.
Tmavá jeskyně se prosvětluje.
Černá barva nám už došla.
Slaboduché písně někdo zabije.
Zazpívej my něco hezkýho.
Prosím, něco moc hezkýho.