Na jména

"Jaký chceš mít jméno?" zeptal jsem se, potáhl z cigarety a podíval se někam pod její nohy.

"Jméno?" řekla a významně pozvedla obočí.

Napodobil jsem její gesto. "Jasně, jméno. Měla by sis vybrat nějaký jméno."

"Dobře. Tak třeba —  " pohlédla k zapadajícímu slunci. Všiml jsem si, že má oči nezvykle blízko u sebe.

" — třeba Emily," řekla a sevřela rty.

"Dobře. Tedy Emily."  

Seděla nalevo ode mě, riflovou sukni do poloviny stehen.

"Je ti zima, Emily? Máš na nohou husí kůži."

"Jo," špitla a napila se kávy.

"Proč si za mnou dnes přijela, Emily?" Začal jsem si balit další cigaretu, občas na ni pohlédl.

"Ty víš proč," řekla nervózně a přehodila si nohu přes nohu.

"Rád bych to teď od tebe slyšel. Chci, abys to řekla."

Olíznul jsem po délce cigaretu a vložil si ji mezi rty.

"Hele, tohle mě nebaví. Pokud chceš pokračovat, taky se můžu zvednou a jít," řekla naštvaně a zapnula si bundu do poloviny hrudníku.

"Nevím, co je na tom tak těžkého, Emily. Mám ti s tím pomoct?" zeptal jsem se a vyfoukl kouř nalevo od její hlavy.

"Říkám ti: nech toho," zapřela se rukama o křeslo.

"Emily si se mnou přišla za — "

"Drž hubu!" křikla a postavila se.

Natáhnul jsem pravou nohu tak, aby nemohla projít.

"Pí — "

"Uhni s tou hnátou," udeřila mě pěstí do lýtka.

Obtáhl jsem ruce kolem jejího pasu, stáhl ji na klín, naklonil se a zašeptal jí do ucha: "Emily si se mnou přišla za-pí-chat."

Ležel jsem v posteli a hleděl na strop. Myslel jsem na to, proč dělám zrovna to, co dělám a poslouchal Emily, jak si ve sprše prozpěvuje.

Přišla v županu, který jsem jí pořídil minulý víkend a postavila se k oknu.

"Suzan. Teď chci být Suzan," řekla do skla.

"Dobře," řekl jsem, zapřel se v loktech a pohlédl na její vlhké vlasy.

"Proč si za mnou dnes přijela, Suzan?"