Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnně
17. 07. 2012
11
10
1275
Autor
DavidPetrik
obnažené tělo dojmů
selhávající slova
kostra katarze bělená sluncem
co vykrajuje cukroví stínů
na střeše mansardy
na perleti
na pleti
dětí
vzhlédnu od papíru
zahlédnu ji
jinou
pod vykotlanou vrbou
v brčálu leží
rusovlasá
Viktorka
to přeci není
sešikmený den
potácí se opile
a klínem světla
ohlazuje potréty
od Renoira
pastelový nežný
úsměv ze spánku
verandou proběhne
dnes slaví
sedm dní
10 názorů
DavidPetrik
17. 07. 2012
Zaujalo mne slovo mansarda. V současné poezii je stavebních prvků zatraceně málo. Snad se dočkáme i římsy, podesty nebo hambálku.
Nic ve zlym:-) jinak t
.)) tady se taky spoléhá na kontext, Viktorky nebo Renoira, jako jinde na Orfea, Léthé apod.; různému jeho kontext je blízký či daleký, vše marno, vše rozsoudí naši vnukové .))