Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV hodině nočního boje
06. 08. 2012
5
9
947
Autor
Max Hutar
V hodině nočního boje s vlastním masem
je psán protokol sebezapření: ještě
chvíli jsem vydržel, ještě po jednom
výčnělku z vodopádu sáhl.
Jsou odchody od rozpracovaného stolu,
je opětovné navlékání rukavic.
Ne my, ale naše nástroje se musí skrývat před světlem,
šroubování je nejosamělejší činnost na světě,
vodník zavírá stavidla a hraje vrbě na housle.
Rybník přetéká.
9 názorů
otázka s odpovědí byla pouze mým žbleptem, nad tím si netřeba lámat hlavu. S pohybem je to špatnější, pro mne je to statický obrázek, a subjektivně upřednostňuji živější věci. Subjektivně. Ber tedy v potaz pouze objektivní mé vyjadření, že je to pěkné, a báseň se mi líbí. Měj se sluníčkově.
jH: No dovol
vibrátor: To se stejně dobře můžeš ptát, kde se vzala věž u Máchova jezera.
A pohyb v jakém smyslu?
kde se vzal vodopád u rybníka? No on tam dadá. Pěkné. Ale bez náboje, při té snaze o dramatičnost mi tam prostě chybí pohyb.
jft: díky. jak se ti líbí formální úprava?:-)
tóru.u: Jak by vypadala vyšší snaha o komunikaci se čtenářem? Já vím, že tohle je můj velký problém. Ale pro mě byla vždy poezie uměním, ve kterém platí svoboda složitosti vyjádření, protože kdo čte poezii, ten už podle drtivé většiny lidí stejně ztrácí mraky času. Kdo chce něco rychle stravitelného, kdo nemá čas, ať jde do kina... i ti nejbanálnější z dobrých básníků vydají své pravé plody až po soustředěnějším čtení.