Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odpověď

07. 08. 2012
1
5
717
Autor
Holaniana

 

Můj nový příteli

Ráno zacelená

Lásko ty svlečená

 

Pod kopyty koní

srdce mi Zhynulo

A řídce vlasy mi

lemují ramena

 

Jak Johanka kdysi

Přeseknu mečem

Svůj cop

Tvůj krk

Až budeš svlečen

Ale

Ruce zas klesaly k zemi

Lepší je mít nežli nemít

Můj nový příteli

Tvé sny mi scházely

Když jsem tě neznala

Za zenitem

Paprsky vzdychali

Nad Paridem

 

Byli jsme antickou tragédií

Ve světle stokrát jsi zjevoval

Pokoru pospolu pospolu

Hlavně být pospolu

Neprosit neplakat

Neutíkat

 

Co bys ty výměnou za krev a za věno

Daroval nad bílou nad peřinou?

Zlatil bys obilí

Tam kde jsme nebyli

Na záda raneček

Dal bys mi na chvíli

Nekonečnou

Mlčíš a potichu kradeš mi klid

Abys byl dobrý a zlu bylo líp

Malinké svědomí

Do dlaní vryp

Šeptáš mi slyším to

Radši už jít

Pomalu

Neprosit neutíkat

 

 


5 názorů

Petr.II
22. 10. 2012
Dát tip

jo, proč ne ... *


Holaniana
14. 08. 2012
Dát tip
Ano, o vázaný nejde, pokud to je podstata, nechápu ani, proč jsem tu kategorii vybrala:-) Když tě obrazově nezaujalo, nemusíš to psát:-)

Paprsky vzdychaly. Jinak to fakt není moc vázané a podivné řádkování tomu nepřidává. Když už dáš kategorii vázané verše, není úplně dobrý kašlat na formu. Ani obrazově mě to nějak nezaujalo. Mír. :-)

Holaniana
13. 08. 2012
Dát tip
Vtipné:-), ale já na formu kašlu a upřímně, radši zvolím kakofonii, než aby libozvuk zničil cit. každá báseň je často srozumitelná jen pro někoho. proto dobrých básníků není tolik. děkuji za kritiku. Po smyslu klidně slídit můžeš, v tom je intimita a touha, mít náznak a toužit po něčem dalším. A je to odpověď, Odpověď, milovanému od milované, možná nešťastné, možná mířené i rozezlené, proto až útržky, určitý svůj těžko rozluštitelný jazyk místy, odpověď, která je rozeklaná, věci, které chceme říct, ale nakonec neřekneme, nebo řekneme trochu jinak. proto ta nepravidelná pravidelnost, cit napadá formu, protože forma příliš svazuje, neříkám, že jsem nejlepší a hotový básník, NIKOLI, všichni jsme stále na cestě k cíli, ale dobrý básník nemusí formě podléhat, už víme, co jazyk dokáže a co čeština v něm. já osobně povyšuji obsah nad formu:-). To je můj otisk. Někomu ta báseň stačí. Holan napsal jasně: umění to je nic pro všechny a něco pro někoho

Buďto jsem já zabedněný a nějak nezvládám, nebo to doopravdy není vázaná poesie, ano, ano, metrické stopy, jakýsi rytmus (nepravidelně pravidelný) to má, ale to má i jakákoli rozmluva. Jsou tam rozhodně zajímavé obrazy, myslím, že nahrazením slova "ramena" v "rameno" by se význam nezměnil a zapadal by do básně lépe, ale to je kosmetický detail, jinak se ale obávám, že mi význam, smysl básně zůstává utajen, zdá se mi to velmi intimní a nemíním slídit po smyslu. Spíše než-li umění (literární) mi to připadá jak seznam asociativních myšlenek ohledně navýsost soukromého dojmu nad soukromým prožitkem, čtenáře to bezevšeho naladí do určitého stavu vědomí, vnímání, ale alespoň mne to k dobré (natožpak srozumitelné) básni nestačí, i když se mi to svým způsobem zamlouvá.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru