Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čas zemřít

01. 09. 2012
0
5
661
Autor
Lostgen.

POUZE UKÁZKA  !!

 Devatenáctiletá studentka Susan Cantyová vešla 2. října v půl deváté večer do nejbližšího otevřeného obchoďáku na Square of Seagull´s , aby se zde svému pronásledovateli schovala. Procházela mezi regály a víc než jejich obsah ji zajímala ulička za zády.Několikrát se opatrně ohlédla, ale vždy shledala stejnou prázdnotu. Totiž klimatizace ochlazující horký vzduch a občas také nějakou tu mouchu letící pod větráky.Jediný zvuk, narušující mrtvé ticho, patřilo klimatizacím . Unikla jsem mu,oddechla si Susan. Mohla si odpočinout. Aspoň na chvilku. Nikde ho neviděla a tak si koupila láhev vína, zaplatila ji plno drobnými, které našla po kapsách a pořádně se napila. Posléze se  vydala  do ztemnělých ulic, směrem domů. Svíravý pocit opilosti a strachu/veselosti/dobré nálady/ z něj plynoucí. Ale všechny tyto její představy netrvaly bohužel dlouho. Při průchodu první z ulic se její srdeční tep nečekaně zvedl. však nenechal na sebe dlouho čekat.  Jakmile zašla do první z ulic, Svůj zrychlený tep ucítila téměř současně s chladem ostří nože Bajonet K98. A i přesto, že se chtěla útočníkovi okamžitě vysmeknout a využít tak své mrštnosti a přitom se co nejrychleji dostat domů do bezpečí, zjistila, že to nejde. Měla totiž obě ruce svázané nepříjemnou ostrou páskou, která ji nutila se nehýbat. Za nedlouho ležela Susan na rosou poseté trávě nejevící jakoukoliv známku života. Byl čas zemřít.

 

Tak co detektivko Peanová, už budete hotova se svým vyšetřováním ? Před necelou hodinou mi volali chlapi od pitvy, jak jste na tom.

No, už bych měla bejt pomalu hotová. Všimla jsem si ale jedný důležitý věci. A domnívám se, že v ulici….. došlo k tomu přepadení. Na tom chodníku byla zaschlá krev. Je pro nás výhodou, že na ni zaútočili tady pod strem, tudíž se skrvna nesmyla i po tak silnym dešti, jako byl včera. A druhá věc je, že si ten prodavač u kterého koupila to víno, jenž však nedonesla domů, všiml, že má odřený kotník. Nejspíš to způsobily její nové sandály, které měla ten den na sobě. Tohle jse jejich stopa. Koupila jsem je dneska dopoledne, jak jsem ti slibovala, že se podívám po podobném typu.


5 názorů

prohnily
15. 09. 2012
Dát tip
Styl je značně neučesaný, musel jsem některé věty číst vicekrát, aby mi dali nějaký smysl. "Posléze se vydala do ztemnělých ulic.", vzápětí "Jakmile zašla do první z ulic" působí dost rušivě. Plus hromada chyb a překlepů. Obsah hodnotit je v tuto chvíli nesmyslné, jelikož je to jen ukázka, jinak bych musel podotknout, že to zní jako jen další díl bezejmeného odpoledního seriálu na primě.

StvN
09. 09. 2012
Dát tip
Prijde mi to vtipny. Chyby jsou fakt na prd.

Lakrov
02. 09. 2012
Dát tip
Po takto odbytém úvodu by možná nikdo dál nečetl. Zkus s tím něco udělat (viz následující dva návrhy) Typ 1. "staccato": (zrychlený úvod jako u krimi epizod) ================== Suzan Canty. 19 let. 21:30: Neúspěšný pokus skrýt se před pronásledovatelem v obchodním domě. 22:10: Nalezena bez známek života v nedalekém parku. # ostatní fakta typu "horko", "sklenka vína" (kde ji vzala?), "bajonet K98" jsou bezůčelné zbytečnosti. Typ 2. "Dramatizace": ===================== Susan Cantyová vešla do obchoďáku. V devatenácti je lecčí mysl plná fantazií, a Suzan se už od opdpoledne nemohla zbavit pocitu, že ji někdo sleduje. Teď, pozdě večer, si tím začala být naprosto jistá. Procházela mezi regály a víc než jejich obsah ji zajímala ulička za zády. Několikrát se opatrně ohlédla, ale vždy shledala stejnou prázdnotu. Jediný zvuk, narušující mrtvé ticho, patřil klimatizacím, ochlazujícím horký vzduch. Unikla jsem, odechla si Suzan. Za poslední drobné koupila ve stánku u východu dvojku bílého, naráz ji vypila a s klidnou myslí vyšla do ztemnělých ulic. Svíravý pocit se vrátil už po několika desítkách metrů. Zrychlený tep ucítila téměř současně s chladem ostří na krku. Jakákoli snaha o vysmeknutí byla i při její mrštnosti zbytečná. Silná ruka jí zvrátila paže za záda a poslední, co zřetelně ucítila, bylo zaříznutí lepící pásky na zápěstích a vlhkost rosou poseté trávy na prsou. A přimpouvám se: Nech Suzan žít :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru