Maturitní ples

Je zajímavé, že při pojmu maturitní ples si každý představí něco jiného. Někoho hned napadnou tisíce hodin příprav, někdo si vzpomene, že zapomněl, jak se správně tančí valčík, někomu se ústa roztáhnou v upřímný úsměv, když si v mysli vybaví nějaké podařené půlnoční překvapení. Někomu se ale ústa mohou zkřivit nechutí při vzpomínce na neslavné zakončení maturitního plesu, a to ležením někde v křoví nebo objímáním záchodové mísy.

Je až ku podivu, že ti, kteří se s alkoholem přátelí několikrát týdně, se na maturitním plesu krotí a většinou vyváznou jen s menší opičkou. Překvapivě hůře dopadají ti jedinci, kteří do té doby o nechvalných účincích fermentovaných nápojů slyšeli jen vyprávět. Odvážlivci se sem tam dokonce pokusí vyzvat kantory nejen k tanci, ale i na panáka. To velmi posiluje přátelské vztahy mezi profesory a studenty. Nesmíte si to však idealizovat – tak například jsem ještě neslyšel o tom, že by spolu kantor s žákem skončili ve křoví. Tak hluboce se zase přátelské vztahy vyvíjet nedají.

Každý maturitní ples je rozdělen do několika etap. Jednotlivé etapy vám vysvětlím z pohledu účinkujících – tedy maturantů. První etapu tvoří velké přípravy nejen v den maturitního plesu, ale i několik týdnů, ba dokonce měsíců před ním. Musí se nacvičit každý krok předtančení, musí se zajistit kameraman, fotograf, moderátor, peníze a další nezbytné věci.

Když je vše pečlivě připraveno, může se přistoupit k etapě druhé, a to k zahájení samotného plesu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že těsně před slavnostním zahájením a hlavně před úvodním předtančením je student opravdu nervózní. Slabší povahy by samou nervozitou mohli dokonce zvracet. Jiní si tuto činnost nechávají až po půlnoci (a věřte, že v tomto případě to není z nervozity). Avšak jakmile studenti nastoupí na parket a ozvou se první tóny hudby, veškerá nervozita z nich opadá. Užívají si tanec a už jim je jedno, jestli něco pokazí. Diváky už si získali, bouřlivý potlesk je tomu důkazem!

Po předtančení následuje nástup abiturientů. Při tomto velmi dojemném procesu se leckterý žák rozpláče. Už jsem však také slyšel o případu, kdy se jedna slečna rozplakala přímo během slavnostního ošerpování třídním profesorem, protože jí pohrozil, že když se nezačne učit, tak ji vůbec nepustí k maturitě.

Čtvrtou etapu plesu tvoří přípitek s kantory. Bublinky ze šampaňského se studentům i kantorům příjemně rozloží v hlavě a rozlijí do žil, takže atmosféra je hned uvolněnější. Následuje tanec s profesory. Každý student se snaží profesora (či profesorku) během tance nepošlapat, aby následně nebyl kantorem zašlapán během maturitního zkoušení. Se smutkem v srdci a strachem v očích musím konstatovat, že mně se profesorku šlápnout podařilo.

Pátá etapa znamená volnou zábavu, během které si maturanti mohou dělat, co chtějí. Většinou se však pečlivě u baru připravují na půlnoční překvapení.

Náš ples byl výjimečný v tom, že se konala etapa pět a půl, tj. druhé předtančení – čača. Ještě den před maturitním plesem jsme tento složitý tanec často kazili nebo jsme šli mimo rytmus. Před všemi těmi diváky se nám to však povedlo bez jediné chybičky (alespoň takový dojem z toho máme), což nás překvapilo a potěšilo zároveň.

Následuje etapa šest – půlnoční překvapení. Tuto část večera si užije i ten největší stydlivka. Dobrá nálada ve spolupráci s alkoholem udělá své a hle – ze stydlivého a mlčenlivého studenta se rázem stává šoumen a bavič. Účinkující půlnočního překvapení si diváky většinou získají jen tím, že na taneční parket přijdou vystrojeni do nejrůznějších komických převleků. Myslím, že jen málokdo ocení, že se maturanti vůbec dožili půlnoci.

Předposlední etapa je na každém plesu jiná. Po tom vydařeném je na parketu stále mnoho tanečníků a užívají si hudbu naplno. Po méně vydařeném plesu se unudění návštěvníci pomalu trousí ke svým domovům. Ve výsledku to je však jedno – jen málokdo si totiž tuto etapu druhý den pamatuje.

A jdeme do finiše – poslední etapa se skládá z počítání peněz získaných z lístků, tomboly a házení mincí. Je to činnost oku lahodící a srdce těšící, avšak nebudu ji zde vypisovat do podrobností, jelikož peníze kazí člověka.

Ples máme za sebou, bezstarostné chvíle prožité během něho také končí, nyní přichází na řadu svědomité učení k maturitní zkoušce. A až budeme mít za sebou i tuto zkoušku dospělosti, budeme se slzami dojetí vzpomínat na to, jak jsme si dělali legraci z fyzikářky, škádlili češtinářku a budili se ze snů strachem z profesorky angličtiny. 

A život jde dál!