Opilost

Opilost

Už jen několik listů,

písmena nejde přečíst.

Citronová šťáva teplá.

Dnes to bylo fajn.

Ale nevím jak to bylo,

bylo nám snad deset,

nebo možná devatenáct.

dnes jsem našel svoji dívku.

Jak se ti daří?

Všechny desky už jsem odposlouchal,

řešení neexistuje.

V sešitu je moc písmen,

od Lucky to nejde přečíst.

Je mi zle!

Zejtra to zas začne,

protože je středa.

Je ho tam třeba.

Někdy možná né,

ale já ji chci!

Hraj, hraj prosím,

tu nekonečnou smrt námořníků.

Obrať další list!

Sleduj jak se topí!

V krku se voda vaří,

zadrž dech co nejdýl,

ať můžeš dodržet slovo.

Jako král bez citů,

dá popravit svého syna.

Nedopitá sklenice absintu,

zapálená, zvolna dohasíná.

Ležím převlečen ve své posteli,

nikdo to na mě nepoznává.

Sladké řeči odpluly,

radši už nic neříkám.

To bych se prozradil

a trest smrti by mě neminul.

Možná chci umřít,

ale nevím jak.

Možná je to brzo.

Asi určitě je to brzo.

V dřevěné skříni je vše složené,

nic nepřečnívá.

Osa života je naplněna,

není zkroucená.

Jen se trochu vrtí,

abych neusnul….