Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSněženky
Autor
Max Hutar
slunce pableskuje špinavými okny
je slyšet drncání aut o přejezd
po celém pokoji
se rozvaluje pačuli a henna
když píšeš naštvaný mail otci
podpatkem lahvově zelených bot
podupáváš
mezi střepy z panáka
jen kousek od svazečku sněženek
co předtím letěly přes pokoj
ještě rychleji než já z té zahrady
odcházím, na papír ti črtám kytku náhradní
ta už tolik nevoní
jako ty
13 názorů
To je zvláštní, že někomu přijdou poslední dva řádky mimo, někomu poslední tři... když se na to ale dívám zpětně, přebývá mi na začátku předposledního řádku "ale", bez kterého se to obejde.
Možná toho tam mělo být víc, aby byly poslední řádky schůdné. Možná se k tomu vrátím ještě zpětně.
Díky
že ten příběh, jak mu rozumim, konční u sněženek letících přes pokoj a to potom mi připadá jako takový klišé k dovedení k nějakýmu uzavřenýmu konci.
Díky za krítiky... Kde začíná ta blbá půlka? Nemohl bys specifikovat tu banalitu? Takhle je ta kritika strašně vágní a nic si z ní nevezmu...
první púlka je parádní, druhá taková...trošku banální, voní-nevoní kytka na papíře...