Poustevnická idylka

Poustevnická idylka

Doba jako by se kolem nás zbláznila. Mnohým jistě vyhovuje, že rychlé tempo přináší rychlé hračky. Auty počínaje, mobily konče. Vari od nás každý, kdo by chtěl jen na chvilku zastavit zběsilost událostí směřujících neodvratně do zadnice samotného arciďábla. Ticho, samota, šumění nekonečných hvozdů a člověk ponechaný jen sobě, démonům lesa a milosrdenství Božímu.

Kopřivka naskakuje facebookové generaci dítek, jejichž jedinou starostí je počet liků na těchto Bohu nelibých stránkách a dostatečná zásoba pilulí umožňujících sex bezpečně vyhlazující zbytky Evropanů. Čechy nevyjímaje.

Přesto se tato generace pohoršuje nad celibátníky, Církví hamonící majetky, dlouhými sukněmi některých katoliček a nad pedofilním modernistickým klérem.

„Och, jak odpudivá představa, věřit něčemu, co zavraždilo tolik hodných a skvělých lidí,“ myslí si jistě sličná dívka plující nemocniční chodbou k dalšímu z potratů svého potomka. Není nad upřímnost.

Kolik vyděšených tvářiček by asi musel shlédnout svatý Ivan, Prokop a Jeroným, kdyby se nějakým zázrakem do jejich pousteven přenesla školní třída i s učitelkou. Těžko by hledali společnou řeč ti, kdo mluvit už skoro neumí a ti, kdo hovoří s Pánem ve svém srdci. Jakou řeč může vést Kristus a Belial? „Da mihi animas, cetera tolle“?

Přesto stále více mladých lidí cítí ve svém životě podivnou prázdnotu a kupování nových hraček má dát zapomenout na tu děsivou díru, kterou v sobě stále zvětšují.

Kam se utéci? Kdo mi dá odpovědi na otázky, které se jak stín plíží nocí, když nemohu spát?

Snad farář blábolící o farním kafi a toleranci? Snad pomatený naháněč ateistického budhismu? Kněz prodávající svátosti jako sušenky na krámě?

Zákonitě si musíš připadat osamělý, opuštěný všemi.

Potřebuješ k poustevnictví domek u lesa, zahrádku s bylinkami a zeleninou, dlouhé vousy a prázdnou kapsu?

Ale příteli, to jsou přece jen akcidenty! Důležité je, jak máš nastavené srdce. Jsi sám se svým Miláčkem víc, než si myslíš. Opuštěn vlastní rodinou, přáteli, společností, Církví.

Klidně si nech narůst vous, najdi si klidné místo a zkus, nakolik bude idylka idylkou. Najdi si sponzora, který za tebe zatáhne pojištění cpané do útrob státu, který by tě nejraději zničil. Uvidíš sám, co je to život poustevníka.