55. SUPERKOULE - dílo č. 4 - Jak se stát úspěšným

Jak se stát úspěšným

Splnil se mi sen. Teď nemám na mysli ten, co v něm chodím docela nahý po náměstí, všichni se mi pošklebují a nejvíc upatlaná zelinářka Křepelcová, od které bych nezakoupil nic, co by nešlo oloupat, dloubá do mě kostnatým prstem a prázdnou hubou se na mě od ucha k uchu dásní, já se tisknu k podstavci sochy buditele ze všech sil předstíraje, že jsem opuka, ona mi ucpe nos, až lapám po dechu, otevřu oči a nade mnou se sklání manželka žehrajíc, že příšerně chrápu. Kdepak, ten ne. Splnil se mi životní sen. 

O d počátku svého produktivního věku sním o chvíli, kdy bude všechna práce na světě hotová a já budu mít konečně čas na dlouhou řadu svých zálib různého stupně ušlechtilosti. A – tu máš čerte kropáč – už je to tady. Ano, uvažujete správně, stal jsem se nezaměstnaným. Ostatně, když majitel firmy v jednom kuse mluví o globální hospodářské krizi a přitom pohlíží na své zaměstnance, jako by ji zavinili oni, lze se pak domýšlet čehokoli; najmě pak toho jednoho, že.

Kterým koníčkem však začít? Zkraje zvítězil můj nejoblíbenější, totiž obžerství spojené s poleháváním u televize. Skvělá volba. Už po týdnu jsem se snadno orientoval v záplavě telenovel a získal solidní přehled v pracích prášcích a kosmetice. Několik známých mi dokonce naznačilo, že jsem se spravil. A to jsem před tím ani nebyl pokažený! 
V záplavě endorfinů jsem ani nepostřehl, že nešlo o kompliment. Postřehl jsem to až v zrcadle. 

Nu co, pomyslel jsem si, korpulentní lidé venkoncem požívají větší vážnosti než hubeňouři. Zajisté jsou ceněni i v kruzích lékařských, kde obézní dávají práci dnes málo zaměstnanému zdravotnickému personálu, jsou oblíbeni i u výrobců prostředků na hubnutí, o textilním průmyslu nehovoře. 
A jak si tak žvýkám plátek tlačenky se škvarkovou pomazánkou a přemýšlím, co počít s přibývající tělnatostí, promlouval ke mně z televizní obrazovky Horst Fuchs o tom, že s otylostí zatočíte nad očekávání snadno tím, že si chytře objednáte domácí saunový zahřívací pás, který stačí jednou denně na několik minut obtočit kolem problémových partií, například špeků, a po několika málo dnech jste jako proutek, všechno sádlo zmizelo, po celulitidě ani památka a pod tenkou vrstvou pokožky se vám rýsují mohutné svaly, jaké ani v anatomickém atlase nenajdete. A to všechno za bratru milion korun, ale zato vám nepošlou ani jeden, ani dva, ale hned tři saunovací zázraky, a pokud zavoláte do tří minut od konce reklamy, dostanete zdarma ještě praktickou pinzetu na trhání obočí, a to se vyplatí!
Nejspíš to byl pořad pro ctitele montypythonovského humoru, nebo pro diváky s maximálně dvouciferným IQ, nicméně pochopil jsem, že cestou konzumu a pasivity se daleko nedostanu. 

Vyhlásil jsem konec zahálce a lenošení. Ano, je třeba prověřit, zda jsem neztratil nic ze své manuální zručnosti, vynalézavosti a důvtipu. A hlavně - dokážu zlolajné manželce, že nejsem špekatý pecivál, nýbrž důmyslný vynálezce a kutil.

Stalo se. Postavil jsem svépomocí krmítko pro ptáčky, pravda, ne zcela dokonalé.
Dle mínění mé ženy připomínalo model chaloupky na kuří nožce, který dlouho sloužil jako cvičný terč dělostřelcům. 
Není divu, že ani ptáci si krmelec neoblíbili. Marně jsem budku plnil vybranými zrninami a čerstvě nachytaným hmyzem. Nedůvěru pěvců neprolomilo ani přidání konopného semínka v karamelu. Vše marno.
Včera však byl u nás návštěvou strýc Emil ze Znojma. Věhlasný vinař a předseda sdružení pěstitelů révy. Poté, co s neskrývaným úžasem pozoroval, jak můj výtvor spolehlivě odpuzuje veškeré opeřence v okruhu padesáti metrů, chvilku dumal, počítal, načež se otázal, zda bych krmítek s těmito vlastnostmi mohl do podzimu vyrobit osm set třicet.

Pokud jste se také vy ocitli bez práce a netušíte, jak tuto svízelnou situaci řešit, nezoufejte. I zdánlivý neúspěch vás může vymrštit zpět na vrchol.