Polknutí

řekl

"A bůh – gambler....

 

mezitím mě napadlo, 

že úsměv někdy nosí kabáty

a někdy štěstí obalí pohlazením

kovový trn deprese

a pak přináší i radost

a  ne starost na václaváku upáleném

prokletou

stovkou zakletých věží, Prahou mou

mlhovou, kde snad i

štěstí je na předpis

tak rychle zmiz

 

pod příval ibalginového deště!!!!!!!!!

 

..,předtím než půjdeš,

ještě

jednou si srkni čaje

"Bůh, ten zatím v kostky hraje!"

než polkneš naposledy

vždyť

čas je nejsilnější antibiotikum

tak tedy...

 

 

---