Dračí síla XIII - Kletba panenství

Ráno jsem plášť rozložila na posteli.

„Dej mi jméno má paní“, zavlnil se .

Přemýšlela jsem.

„Ano, už to mám,“ zasmála jsem se radostně.

„Budeš se jmenovat Baltazar, je to staré babylónské jméno a znamená to- ochraňuj život krále. Sice nejsem žádný král, ale budeš mě přece chránit.“

Plášť se vytvaroval, jako by v něm někdo byl, objevily se ruce, jakoby z kouře.

„ Děkuji , jsem tvůj otrok má paní...“ odpověděl sykavě.

Kašpar seskočil z poličky a zívnul.

„Na to dej pozor, opravdu splní doslova tvá přání bez ohledu na důsledky.“

„Co bys teď nejvíc chtěla?“

„Vidět se s Gabrielem, Elou, cestovat, dát si někde čerstvý chléb...a víš co je nejlepší? Nemusím se už bát a utíkat.“

Kašpar si mi sedl na rameno pod plášť a Baltazar nás přenesl k Luciusovi a Gabrielovi.

Seděli jsme u bylinkového vína a povídali, Kašpar poodešel s Luciusem a diskutovali o nějaké knize. Gabriel si sedl blíž a vzal mě za ruku. Prý se mu po mě také stýskalo. Najednou jsem cítila, že se sama od sebe měním jakoby do kočky, ale jinak, cítila jsem nutkavou agresivitu. Na prstech mi vyrostly dlouhé drápy a přestávala jsem se ovládat.

„Okamžitě ji pusť,“ zakřičeli jak Lucius, tak Kašpar.

Gabriel odskočil a hleděl na mě zmateně.

„Kletba panenství,“ vydechl Lucius překvapeně a Kašpar pokýval hlavou.

Tázavě jsem se podívala na Kašpara, aby mi to vysvětlil.

„Vaše babička když jste byly malé tohleto zařídila jako ochranu holčiček před divnýma lidma. Když se tě někdo dotkne a pomyslí na sex s tebou, proměníš se v šelmu – teď v kočkodlaka, protože máš základ tvého zvířete kočku. A rozsápeš ho.“

„Jak to zruším?“

„Tak to bude těžké. Měla by to udělat babička, to by bylo pak jednoduché. Ale je mrtvá. Takhle budeš muset použít pravidlo tří. Musí tě někdo přeprat fyzicky v tvé kočkodlací podobě, pak tě porazit v magii a nakonec ti musí zachránit život – a nesmí to být naplánované.“

Pokračovat v povídání bylo těžké, Gabriel se hlídal, aby se mě náhodou nedotkl. Kašpar začal zívat a já byla ráda, že můžeme letět zpátky do jeskyně a tam se vyplakat. Asi totiž budu panna do konce života.

Do tmy mi najednou zasvítily oči. Zlý vychovatel se mě dotkl pouze bičem, kdyby se mě dotkl rukou se zlou myšlenkou, rozsápala bych ho. Vůbec jsem se ho nemusela bát.

Pohladila jsem něžně Baltazara. Ten vzdychnul, ovinul se okolo mne a začal se lehce houpat. Pomalu jsem se uklidňovala. Všechno je vlastně v pořádku. Mám Kašpara, Baltazara, Elu, Gabriela, Luciuse, už nejsem sama,ne...

 

---