Pasáž z Barevného spektra neznělé prosby

muž chodil ulicí s batohem plným kamenní

holubice se napíchla na špičku kostelní věže

květináče se seschlými rostlinami padaly do okapů

očekávání příchodu modrošedého stínu

kolona uvízla ve slunečních závějích

melancholikova mozaika se rozpadá ve větru

dva muži si sedli ke kamennému stolu

sledovali jak svět tiše prochází klíčovou dírkou

s radostí jsem zahodil mramorový sloup do pichlavého roští

světlo života se láme skleněným pohledem