Vyhnanci

v divoké pustině kde výkřik nehlesne

dlouhé předlouhé jak noci bezesné

necítím údy v zimě úděsné

nazítří další z nás k zemi poklesne

poslední zmrzlý chléb ukrývám v ranci

nemyslí nikdo z nás že máme šanci

tak ožít jen jedinkrát v posledním tanci

společný osud sdílíme vyhnanci

dnes zbývá mi poslední kávové zrnko

dnes naposled zapadne polární slunko

dnes naposled se ruka má k obětí zachvěje

zítra již přikryje mé tělo závěje