Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivot Mrtvých
Autor
Ismael Carlos
Život mrtvých
Sedím zde na břehu jezera, jehož hladinu čeří duše světa a mé slzy unášené větrem. Mám chuť zde zůstat, přirůst a shnít. Krásný obraz konejší mé utonulé oči. Chci zde zůstat, počkat až se den přelije v noc, až slunce shoří vášní mého srdce na bělavý a šedivý popel – vzpomínku. Počkat na chvíli, kdy mrtví vzhůru z vod vstanou, vynoří své líté tváře s ruměncem, červy, vodními živočichy a jiskřícím pohledem. Ano! Počkám do té chvíle, až poslední kapka krve zhyne v česané hladině. Ano píši krví, krví do písku, jenž již požírá mé údy, a do vrásčité hladiny posledními slzami, jež mi ze života zbyly – usychám, jak květinou bych byl. Už jdou. More magistra vitea! Skřehotají jejich umrlé hlasy, berou mě s sebou, aby mi ukázali krásy a lásky, skutečné lásky, z které se tento svět pro mne zrodil – smrt. Láska probudila smrt, jež mi ukázala skutečnou lásku. Ach ten přepych! Žádné zlato, drahé kameny - krev, pouze mrtví. Tančí a bujaře slaví posmrtný život! Hledím zpět, svět se nezastavil, točí se dál, jedinou slzu setřela těžká víčka, zavírajíc se, co víko rakve, odemykaje toužebné zapomnění. A já? V nevědomosti nepláču nad svým práchnivěním, jsem zpola zetlelý a miluji se, vroucně se miluji s mrtvými, tak jak nikdo z vás nedokáže, tak jak nikdo z vás nezná! Můj odporný chtíč! Odcházím, cesta je dlouhá a času málo jest.
6 názorů
Ismael Carlos
08. 12. 2012Děkuji za opravu, přechodníku ;-)
Ano některé obraty možná působí, jako kliší (jak květinou bych byl, cesta je dlouhá a času málo jest...
Ostatní jsem já osobně nikdy neslyšel, ale je možné, že byly již někdy použity, nemohu tvrdit, že ne.
Abych však řekl pravdu, nejde mi o konkrétní místa v textu, žádný text není dokonalý a jediné, co mě na literatuře zajímá je pocit, který po přečtení čehokoli mám. Tudíž mi nejde ani tak o logičnost, gestikulovanost, nebo ohranost, či ne. Pouze a jenom o pocit, který je lze recipientovi dát po přečtení. Je jasné, že někoho něco nemůže oslovit, neboť každý uznává něco jiného.
V každém případě děkuji za názor.
Klišé je například, aspoň podle mého názoru: " slunce shoří vášní mého srdce na bělavý a šedivý popel , usychám, jak květinou bych byl, svět se nezastavil, točí se dál, víčka, zavírajíc se, co víko rakve (tady máš špatně přechodník, patři zavírajíce se) a odcházím, cesta je dlouhá a času málo jest" tyto obraty se samy o sobě vyskytují velmi často a když je jich více pohromadě v poměrně krátkém díle, nepůsobí to příliš originálně.
Ismael Carlos
08. 12. 2012Normálně na kritiky nereaguji, vítám je a dokonce mám raději ty, které jsou negativní, protože člověka někam posunou.
Nyní mi to však nedá a musím se zeptat, co vzezřívá jako klišé.
Děkuji.
Predrag_Tomič
07. 12. 2012nemůžu si pomoct, ale ten makabrosní pathos v tom mě bere.