Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOnly anarchists are pretty
Autor
Incerte
Tvé teplé vlhké polibky
neustálé, už je nepočítám
Každý den s tebou
Splýváme v objetí
slepí kvůli sobě
Ale když
Only anarchists are pretty
Chtěl bych letět, křičet
spadnout na skály
rozbít se na střepy
a ty pak slepovat
přestože to bolí
Musíš věřit, miluji tě
když chci utéct
nebo mlčím
Víc prostoru, výsměch hvězd
mě, bezvěrci,
jež držíš v sobě
jež nikdo nenaučil klidu
a co neumí si vážit štěstí
Polibky, teplé, vlhké...
Jak zbytečné, promiň, lásko,
raději meč a jít se bít
Věřím, že pochopíš
Vždyť tys také zpívala, když
only anarchists were pretty
4 názory
Abych se dozvěděl, jestli se to někomu líbí. Kdysi jsem četl někde tady na písmáku názor, že lidi píšou jen proto, aby dělali umění, nikoliv proto, aby vyjádřili sami sebe, jak by to správněji mělo být. A o to se právě snažím, ačkoliv přiznávám, že ne vždy to dokážu.
Horem spodem, nerozumím tomu. Teda respektive ano jako osobní vyjádření osobního vnímání osobního vztahu bez přesahu. Dobře no, tak ty takhle a takhle, ale co já? Co si z takové básně mám a můžu vzít já? Takže chápu proč píšeš, nechápu, proč publikuješ, respektive za jakým záměrem...
O lásce se píše hromadně a vrchem spodem. Tato báseň však není vůbec neumělá.