Ztracený meč

    Malá armáda statečných obránců je rozprášena během chvíle. Odvaha neporazí  několikanásobnou přesilu. Potrhaná brnění skýtá jen malou obranu unaveným tělům, do kterých koušou dvoubřité sekery dobyvatelů. Lučištníci napínají tětivy svých luků a zaplní oblohu smrtelnou hrozbou.
    Přes bitevní pole zazní hlahol trubky, která dává vojsku pokyn k ústupu a zbytek domobrany stahuje se k bráně mohutného hradu.

    Třeskot oceli, výkřiky bolesti a vzteku probudily jinou sílu. Nenávist se jako bublající břečka přelila bojištěm tak hladově, jako by čekala a toužila po dobu všech životů, aby se mohla nasytit krví z vražedného šílenství. Ve vzduchu byl téměř hmatatelně cítit hněv bojujících rivalů…

    Merlin uvězněný v křišťálovém hrobě, a přesto živ, cítí zkázu. Nemá ale sílu k prolomení kouzla a nemůže pomoci svým druhům, kteří jeden po druhém umírají. Cítí, jak se země chvěje a na povrch se dere moc, jíž se nikdo nedokáže postavit.

    Všechno je moje vina. Utajil jsem pravý původ Excalliburu, neboť jsem si myslel, že Mezisvět, ze kterého vzešel, je navždy ztracen mezi myriádami dalších, bohy zapomenut, že oheň, ze kterého byl ukován, vyhasl – a vlastní ho člověk, který v srdci nosí světlo. Artefakt žil svým vlastním životem, jako každý nástroj, který kdysi patřil bohům. Když se však ocitl ruku v ruce s nenávistí, probrala se jeho temná strana…a Mezisvět mu dodal moc.
Je smutné, že člověk, dokáže více nenávidět než milovat. Artuš se změnil, a k horšímu se změnil i artefakt. Excallibur poznal něco nového, lidskou zlobu a ta se mu líbila, a začal hledat krev.
    Pak povolily ledy, v křišťálu to zapraskalo a kletba byla zlomena. Po dlouhé době jsem se nadechl. Ucítil jsem samotu a spatřil zničený Kamelot. Prošel jsem pustou krajinou a viděl zbořená města, vypálené vesnice a od zkaženého moře se linul hnusný vzduch.

Pak jsem ho našel.  

Excallibur.

    Jako výsměch ležel v dlani Artuše. Brnění prolezlé rzí skrývalo kosti krále, jenž odvážil  se nazývat ochráncem lidí… tolik smrti… Cítil jsem touhu, která mě chtěla pohltit… Artefakt na sebe vzal podobu meče a snažil se ovládnout mou mysl. Vůle má je ale silnější a nepodlehl jsem, souboj mě však vyčerpal. Poslední zbytky sil jsem vynaložil k tomu, abych ho odeslal daleko, kde začne zase od začátku, kde není Člověka. Vybral jsem svět, kde život vzniká, kde není žádné zloby, jen instinkty a  touha žít. Ať na sebe vezme jakoukoli podobu, věřím, že nestane se rukou smrti, ale života. Pomůže těm, kdo čisté srdce mají..

25.7. 1934

Tisková zpráva, Vědecký ústav pro starověkou archeologii, Káhira

    Američtí vědci zkoumající starověké egyptské hrobky, objevili schránku z neznámého materiálu. Jeho povrch je pokrytý hieroglyfy, které se kapacitám moderní vědy nedaří rozluštit. Schránka odolává všem pokusům o otevření.

10.9. 2001

Zpráva z tisku

    Bagdád/ Skupina vědců za pomocí výpočetní techniky rozluštila písmo, které pokrývá schránku, jíž někteří záhadologové považují za biblickou Archu úmluvy. Ta byla před dvěma lety znovuobjevena v archivu místního muzea a vyvolala světovou senzaci.

    Uvnitř schránky vědečtí pracovníci nalezli meč, jehož stáří se jim nepodařilo určit. To již samo o sobě vyvolává spoustu otázek. Vědecký ústav zveřejnil, že zbraň je vyrobena ze slitiny neznámých kovů, které ve tmě matně září. Rozhovor s ředitelem muzea Djehadem Omarem o vzácném nálezu přineseme v příštím tištěném vydání Východního archeologa a také na jeho internetových stránkách.

24.12. 2015

Rádio California v 8:30 místního času:

    „Přerušujeme vysílání starého dobrého Bobyho Dylana a … chrrr ... důležitá zpráva… katastrofa …chrrr…svatá vá… chrrr…  New York a Washington D.C. srovnala se zemí  chrrr…. zima a temnota při …Moskva… chrr …nastává věk…chrrrr …bo.. chrrr…chrrrrrr“

5.1. 2036

„… místo úkrytu mezi Posledními lidmi nachází se na západě Austrálie. Do těchto míst už radiace nedosáhla“… cvak..

„… místo úkrytu mezi Posledními lidmi nachází se na západě Austrálie. Do těchto míst už radiace nedosáhla“… cvak..

„…místo úkrytu mezi …