Úhel pohledu

Sedím na nádraží na lavičce a dívám se na malou kopretinu, jak poháněna větrem tančí spolu se třemi stébly trávy břišní tance. Posunu směr pohledu o pár metrů dál, na pátý schod vedoucí z (nebo do) nádražní budovy a zřím povalející se nedopalek opalující se ve světle líného středečního slunce. Tento úhel pohledu se mi moc nelíbí, obzvláště proto, že já sama se válet nemůžu, podívám se tedy jinam. Na vrásčité dlažební kostce přímo pod mýma nohama pere se mravenec s mravencem. Je to tuhý boj. Nejde však o osvalenost či o znalost bojového umění, zde se odehrává příšerná slovní rozepře. Tato slovní bitva nemá dlouhého trvání, mravenci totiž mají dobré mravy. Po chvíli došli k závěru, že chtějí ze sporu vyjít zdrávi. Odložili pepřové spreje i spreje z pepře a ruku v ruce, nohu v noze, odešli sledovat přící se vepře.

Mírně rozčarována tímto úkazem zvednu hlavu k nebi v touze po troše normálnosti. Hle, zmatený ptáček! Rázně letí tam, prudce brzdí, zamýšlí se, letí zpátky sem. Dosedá na druhou kolej, asi minutu přešlapuje, poté přelétá na první kolej. Na první koleji se mu také nelíbí, vzlétá, letí směrem na Vídeň. Uteklo sotva pět minut, když ho vidím vracet se zpátky. Přemýšlím, zda je to ten stejný opeřený pilot. Veškeré mé pochybnosti však záhy vyvrátí vrávoravý styl letu a časté změny směru. Tentokrát si to frčí na Německo. Měřím, za jak krátko se vrátí - znovu 5 minut. Z javoru vedle nádraží padá list, vidím ho snášet se na pátý schod. Vidí ho i neklidný malý pěvec, vrhá se na něj střemhlav, následně naráží do čtvrtého schodu. Nehybně leží možná déle, než je vhodné. Uleví se mi ve chvíli, kdy se zvedne, naježí pírka a vyskočí na původně plánovaný cíl. Klove do listu do té doby, než si vítr usmyslí mu zábavu vzít. Ptáček se nafoukne a svou hračku pronásleduje. Vedle pěvcova vrávoravého letu vypadá let javorového listu ještě ladněji než ladně, místy možná až přeladěně. Jakmile stromový motýl usedne na druhou kolej, ztratí čimčarák zájem. Vrací se na pátý schod, všímá si poklidně se opalujícího nedopalku. Zlověstně zaklape zobákem, v jednom oku má zuřivost, ve druhém tik. Nebohý nedopalek je rozklován, z jeho rozcupovaného těla sypou se zbytky tabáku. Mě to přestává bavit, vstávám a jdu domů.