Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zážitkové

31. 01. 2013

1127

Autor

Adélie

tak krátký čas šťastných chvil nám byl vyměře

Moje osamělost je jisto-jistá

těžko najít člověka

který by mi dal kousek svého šťastného života

který by rozuměl mým potřebám

neměl strach a podřídil se

musí to být naprosto spontánní

naprosto neviné poznání

…...dar.....

jenže co bylo....už není

samota mi zase mysl halí

do mlhy plné životních ironií

něco jako.......duše se (nenápadně) spojili

a hvězdy na nebi se rozzářili

začali (samozřejmě) svítit mnohem více než malý plamen svíce

v klidu a míru- bez vánku, větru

co tak najednou?- ptáte se....

na to je zákon.....

zákon milné chvíle

než zjistili, že po rozsvícení jedné hvězdy více

museli jinde ubrat

nespravedlivě....

a tak vznikají ty mé

smutné, skličující chvíle

kolem mě je spousta těch šťastných

ale za takovou cenu

to nikomu nepřeju.....

7 názorů

Ostrich

17. 10. 2015

Dát tip

((prosím ...duše se spojilY, hvězdy se rozzářilY...a na konci nevinNé))

Ale možná jsi myslela "duše si spojili, hvězdy si rozzářili - to by bylo i hezčí :o)

A co se týče té osamělosti, ona je taky otázka, jak moc jsou osamělí ti na první pohled neosamělí. Rozvíjej to, kým se nejvíc cítíš být - a podobná prostředí mohou nabídnout podobného člověka. Nemusí, to je jisté :o)

corriente libre

05. 08. 2015

Dát tip

Ještě n v prologu:)Tuto jsem dodnes nečetl. No. Mívám podobný zážitky. Ale na to je jiný zákon. Zákon nebe. A ten říká, že všechny hnězdy a plamínky patří jemu. Aji s nejhlubšími temnotami (Neplést s nebesy)...a to už je jiná šťáva...(prý jestli nejsem troufalý já:).Líbí*