Únor

... po několika dnech strávených absolutně odsouzeníhodnou četbou (která mě paradoxně neuvěřitelně baví) jsem naznala, že bych možná mohla vychladnout při popsaní událostí posledních dnů.

 

... a pokusím se (po vzoru mé oblíbenkyně Georgie Nicolsonové) brát to s humorem. Koneckonců, v poslední době mám pocit, že jako pouhý pozorovatel bych se při pohledu na svůj život potrhala smíchy.

 

:D

Sobota, 9.2.

 

Rozhodnutí padlo. Jedeme na víkend na hory. Závidím své sestře, že tam může zůstat celý týden a proklínám se za to, že jsem se nepřihlásila na žádnou jarňoprázdninovou akci. Teď abych zbytek týdne tvrdla u babičky a tvářila se, že umírám radostí, že tam můžu být. Psychicky mě hrozně vyčerpává pobyt v domě, v němž cítíte zoufalství úplně ze všeho. Když budu mít štěstí, tak si děda místo špatnýho tlaku bude pro změnu stěžovat na politickou situaci či na inflaci. Já vím, je to starý, nemocný, zhrzený člověk, ale já nejsem dostatečně silná na to, abych se ho snažila pochopit. Ale nechci se zbytečně strašit.

Nenávidím rodinné cesty autem. Každému musí být jasné, že naše pětimístné auto je pro pětičlennou rodinu zoufale nedostačující. Po třech hodinách strávených namačkaná na zadním sedadle mezi sestrou, jejím cd přehrávačem (to, že nemůže najít mp3-ku mě nepřekvapuje), svou snowboardovou helmou a taškou s jídlem se cítím, jako by mě přejela sněžná rolba.

Vysoké zimní boty jsou k ničemu, pokud jako já šikovně zapadnete po pás do hlubokého sněhu. Nenávidím zimu!

 

 

 

Neděle, 10.2.

 

Miluju zimu! Není nic lepšího než sjíždět zledovatělou sjezdovku stylem "epileptický záchvat", poslouchat Wonderwall a tvářit se přitom "profesionálně" (jak jen to v kukle, helmě a lyžařských brýlích jde). Po třech hodinách dostanete za odměnu želatinovou krysu, kterou svýma zmrzlýma čelistma stěží rozkoušete.

Nechápu, proč vlekaři tolik nenávidí prknaře, kteří podél sjezdovky testují alternativní způsoby využití snowboardu. Je mnohem lépe ovladatelný než sáňky. Jakmile vám ale jednou ujede, nechytíte ho. A věřte mi, vlekaři jsou moc nebezpeční, když se naštvou. Techniku "sáňky-board" totiž neschvalují.

Jistěže je v pořádku tancovat u krytého bazénu Gangnam style, zatímco děti u minibaru soutěží o to, kdo spojí víc brček dohromady. Vyhrává Kryštof - sklenku má na barovém pultu a pomocí brčka z ní pije, aniž by se musel vzdálit od kulečníkového stolu.

Sigmund Freud... do prkna, je možné, že se ten chlap převtělil?

 

 

Pondělí, 11.2.

 

Doktorka na očním mě dneska vážně zaskočila. Za pět let, co k ní chodím, nikdy neřekla víc jak dvě věty, a dneska jsem se málem nedostala ke slovu. Mamka se smála celou cestu z ordinace.

Ano, má šílená matka má samozřejmě právo měnit názor. Ale neměla by měnit směr zrovna ve chvíli, kdy v hustém provozu přecházíme  ulici. Možná by pak řidiči troubili míň rozčileně. 

Hurá, hurá! Babička a dědeček jsou opět připraveni zadupat do země jakýkoliv projev toho, že už mi není pět a půl.

Dědeček je dnes v dobré náladě a nic ho nebolí, což je svým způsobem dobře, protože si nemusím vyslechnout přednášku o tom, jak je život mizernej. Vzápětí se ale modlím, aby začal nadávat na počasí. Nechci, aby zase došlo k bouřlivé diskusi, při níž se budu obhajovat jen proto, že mám na krku "prostěradlo" (...problémy s krční páteří - pche! Městský děti, musej mít vždycky něco extra! Beztak to nosíš jen jako frajeřinu.) a proto, že jsem už dlouho nebyla u kadeřnice, aby mi zastřihla to moje "nic", co mám na hlavě (... chtěli jsme vymalovat kuchyň, ale nemůžu najít štětku - co kdybys nám půjčila to, co máš vzadu na hlavě?! Ha ha!). Nesnáším "smysl pro humor" svých rodinných příslušníků.

 

 

 

Úterý, 12.2.

 

Ne babičko, opravdu nevíme, že už padesát let kouříš. Je od tebe velice ohleduplné, že si jdeš zakouřit brzo ráno do koridoru, abys nikoho neotravovala. Příště ale PROSÍM počítej s tím, že když mrzne, mohla bys uklouznout.

Noo bezva. Babička v nemocnici. Děda s jakýmsi děsivým přístrojem a hadičkou v nose nadává na doktory, kteří ho před časem operovali. Je to lepší, než jsem čekala. Místo středy si nás naši vyzvednou až ve čtvrtek. Snad svoje páteční narozeniny oslavím někde jinde než tady

 

---