Záblesk-1

Kapitola 1.

Záblesk

Erik vyšel z domu a zamířil ke škole, cestou míjel další studenty ,jak míří ke škole a učí se z knížek. Přešel pár ulic , až konečně uviděl školu , která tam stála a hrozila všem žákům ať se učí!  Už byl před školou a ucítil, jak kuchařky vaří oběd. Podle vůně poznal , že nejspíše nějaké houby s masem a při tom pomyšlení se otřásl. Začalo zvonit první zvonění a Erik zrychlil aby se mohl ještě učit na hodinu. Najednou se za ním ozvalo: “Počkej!“ Erik se otočil  ,stál tam Robert, Erikův nejlepší kamarád.Robert byl podobně vysoký jako Erik, ale přitom byl o necelý rok mladší.Byli to  nejlepší kamarádi , protože oba milovali lezení po skalách , které se tyčily hned za lesem.Když šli třeba na výpravu , tak šli většinou právě na tyto skály.Robert nosil značkové oblečení, protože jeho rodiče byly velice bohatí a kupovaly mu spoustu věcí.                                                                                           „Ahoj Eriku!Hele nepíšem náhodou z něčeho!“Zakřičel skoro Robert ,aby ho bylo slyšet i přes zvonění , které dozvonilo a na konci jen tak zachrchlalo.                                                                                         „Čau.“zamyslel se a pak jen dodal:  „Nevim!“                                                           „Já doufám ,že ne, protože tu novou látku moc nechápu a navíc jsme psali včera! Teda myslim.“zachechtal se a prohrábnul si své havraní vlasy.Erik se vynuceně usmál a začal se proplétat mezi lavicemi a spolužáky ,se kterými občas prohodil pár slov.Konečně se dostal ke své lavici ve čtvrté řadě, tam si dřepnul a čekal až zazvoní znovu na začátek hodiny. Po škole šel rovnou domů , protože nechtěl jíst houby.Začalo pršet. Erik přidal do kroku a tak byl rychle doma. Nejdříve si zatopil v kamnech a pak si jen sednul na židli a koukal na oheň , jak tam tak plápolá.Byl velmi unavený ,protože včera šel pozdě spát. Potom se přece jenom přinutil vstát ,aby si uvařil jídlo. Nakoukl do lednice a jediné co ho napadlo připravit byly těstoviny se sýrovou omáčkou.Když jí dovařil rychle ji snědl.A najednou někdo práskl dveřmi až Erik naskočil , hned si uvědomil kdo to je.Byla to jeho matka Olívie vždycky když přišla domů práskla dveřmi. A tato tradice přetrvala do dnes pomyslel si Erik ,když se nahnul ,aby viděl na dveře.

-1-

„Ahoj mami!“

„Ahoj Eriku! Jak ses měl ve škole?Nemáš nějaký úkoly?“            Zeptala se Olívie svou rodičovskou otázkou na kterou Erik nikdy nechtěl moc odpovídat tak řekl jen.:“Ale jo ,dobrý a pár úkolů mám , ale ty si pak udělám.“

„Měl by sis je udělat hned jinak na to zase zapomeneš!“řekla a Erik jen obrátil oči v sloup.

Večer si Erik otevřel okno a jen tak hleděl do dálky na les , na skály , na které dřív chodili s tátou , ale teď už na něj prý táta nemá čas . Vždycky jen říká: „Jsi už velký je ti 16 , tak jdi s někým jiným ,nebo jdi sám jsi už dost velký na to aby sis správně uvázal lano ,ne?“ A Erik vždycky musí jen přisvědčit, protože už byl opravdu velký, ale kdo má sním jít když ne táta nebo Robert ,který občas nemá čas?

Znovu se zahleděl na hory a najednou uviděl namodralý záblesk, úplně ho oslnil až musel odvrátit zrak. Promnul si oči a znovu se podíval na místo ,kde záblesk uviděl a znovu se zablesklo a pak ještě jednou . Erik ještě dlouho jen hleděl na skály , ale záblesky už neviděl.

Zavřel tedy okno a lehl si do postele . Dlouho pak ještě přemýšlel co to bylo , ale pak se mu přece jenom zavřeli oči a usnul