Pravý čas

 

 

 

Zamrzl dům.

 

Zde teče jen čas a trpělivé rampouchy

nezlomně ostřím dolů.

Shlížím za jejich slzami,

kde podrážky nakreslily mapu –

 

Zákaz vjezdu, křičíš

při vzpomínce na světelný ornament

a děláš jako že se dusíš smíchy,

 

a on to strach.

Zavoněl z tebe uprostřed tmy a ticha.

 

Však už je pravý čas.

Dolehl na mě něžně a rezignovaně,

mlčky,

jako unavený muž,

jenž celý den obkresloval dráhy měsíce

a neuspěl.

 

Však už je pravý čas.

 

 

 

 

 

 

 

---