Tisíce hvězd a mnohem víc...

Tisíce hvězd,

Je vidět na nebi.

Milion cest,

A na nich nekonečné chyby.

 

Měsíc jen jeden,

Kdesi na obloze v dáli,

Však pak vyjde slunce,

Co zlatě žne a pálí.

 

Orosená tráva,

Jejíž krásná svěžest ranní,

Je pro mne dobrá zpráva,

Že jsem zase poslem jarním.

 

A v korunách zpěv ptačí,

Slavíka čistý, přeruší trylek,

Tohle jediné mi stačí,

Když opěvuje krásu listů žilek.

 

Potůček v lese zurčející,

Šumí si píseň svobody,

A přidají se k němu lesní návštěvníci,

Kteří nepoznali listů chudoby.

 

Kdesi v dáli zavolala sova,

Jarní den, jde ku večeru vstříc.

Svůj úděl v přírodě splnila – tak se sova chová.

Jen jediný den v životě. Ne. Přece mnohem víc.

---