Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Výlet

28. 03. 2013
0
1
537
Autor
Moja První

 

 

 

Lavina pohřbila dědu,

         kde je on, ptají se děti.

                  Odkrývají masivní sjetinu

                           kamínek po kamínku a hledají známky života.

 

 

 

Není děda, potvrdí Ervínek do vysílačky,

         vzápětí zvedne oblázek a odhalí sluj.

                 Evička mu radí stůj, ale to on už vstupuje v dóm.

 

 

 

Podle bílého vlasu na stěně pozná chlapec přítomnost pohřešovaného.

         Dědečku, dědo, bohužel jeho vysoký hlas spustí jiné kamenobití.

                Ostatní přes slzy padají v bezednou dutinu.

 

 

 

 

 


1 názor

Kuchot
22. 04. 2013
Dát tip

Jako poezie to neobstava. Kdyby k tomu byl jevistni pohyb, docela dobry abstraktni vypraveni k divadelnimu deji...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru