a tak jsem plul

nebylo toho málo a za to to stálo

a tak jsem  plul

 

dívám se zpátky proti proudu

po němž jsem toužil k moři

náhle jsem v  deltě tiché velké řeky

jež vznítila se večerem  a hoří

 

tady si vzpomenu meandrů a slapů

peřejí, po nichž jsem dramaticky plul

teď v éře rozumu už sotva chápu,

že stokrát mohl jsem a neutonul

 

      

ve staré pramici, jak zátka na hladině

bičován třásněmi vody a  par

uchvácen dějem tím, jak ondy v starém kině

zmítal se, kymácel, strachem se zajíkal

 

teď, když jsem spočinul a rozprostřel s tady

ve stínu starých stromů a vlídném větvoví

kladu si otázky, zdali to smysl mělo

neodpovím si sám,ani se nedoptám

 

nikdo mi nepoví

 

29.března 2013

 

 

---