Zpověď

Tak mi ještě dolej.

                Možná mi už nemůže být hůř

                Po třetí opakuju stejnou větu

                Tak dobře Bože, klidně kuř

                Můj život jako cigaretu

Ještě mi dolej, prosím tě.

                Nic už radši nevnímám

                Jak sevřená do korzetu 

                Všechno kolem proklínám

                Bože, zvu Tě na odvetu

Už naposled, vážně.

                Strhnu z krku růženec

                A tak nějak v křeči

                Chovám se jak pitomec

                Modlím se mezi řečí

A rovnou do dna!

 

                Bože promiň, možná že se pletu

                Zuby prudce zatínám

                Tiše šeptám „mám se k světu“

                Když nad ránem usínám

---