Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePředmájová
30. 04. 2013
6
6
1589
Autor
Muamarek
Někdy si sedne na okvětí třešní,
jindy se v chmýří ukrývá,
včerejší není, není ani dnešní,
sedne jak pěna u piva
jindy se v chmýří ukrývá,
včerejší není, není ani dnešní,
sedne jak pěna u piva
Na listy knihy, kterou větve píší
stromu, jenž vichr naklání,
na řapík touhy, na trosky všech říší,
a že jich bylo na dlani
stromu, jenž vichr naklání,
na řapík touhy, na trosky všech říší,
a že jich bylo na dlani
Na ní se zachvěl otakárek, motýl,
křídly se nebe dotýká,
duše má křídla nejspíš z antihmoty,
již nikdy žádná motyka
nemůže rozbít, jediná je věčná
na louce plné bělásků.
K srdci se rovnou z mozku spouští tečna
spouští se kolmo. Na lásku
6 názorů
Tak tahle je moc pěkná Marku, snad jen to pivo mi nějak narušuje atmosféru, né že bych ho neměl rád :-)
Naprosto nádherné! Nemám slov, jen se nechám unášet tou melodií pastelových barev. Fakt umíš!
************