Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smutek

07. 02. 2002

1363

Autor

Kachna

Prší ti z očí smutek

a pro těch pár kapek

nevidíš jeho tvář,

kterou jsi ráda hladívala,

chvíli jí měla.

To štěstí, které jsi okusila,

ti zmizelo se vším,

se smyslem pro život.

A ty teď v sobě dusíš pokušení,

zas a zas tancovat v dešti.

Tak zavolej do ticha,

žes ho milovala.

Zítra už nikdy tu nebude ten,

jenž tě hladil po vlasech.

Tvá duše zůstane s ním,

štěstí, které jsi líbala

odejde do nenávratna

a tobě zbude jen smutek.

cosmosphereX

25. 04. 2002

Dát tip

smútok.....prejde.....:))

Sidonius

08. 02. 2002

Dát tip

Dobrý. (To neříkám často.)

ad2. AHA...vidíš, já si pod tím představuju něco, co mám ráda - chodit vlažným deštěm, bosky vymetat louže, stát pod okapem..., proto mi to nesedlo, víš? ad3. Nemyslím, že je to veselý a chápu tu bolest, jen je to zvláštně vyjádřeno....vidím v tom takhle (nevím proč) naději, že přijde pozítří, kdy bude někdy....tak jsi to ale nejspíš nemyslela. Slibuju, že se budu ještě víc snažit Tě pochopit a dík za vysvětlování. :o)

mejdej

08. 02. 2002

Dát tip

viz kachnička, i já si myslím že to mělo být asi tak: od zítřka nikdy, případně - dnes naposled, zítra už nikdy se dá použít v tzv. jepičím formátu, neboli když je pro mě zítřek celým životem, ano řeknu zítra už nikdy, ale opět viz kachnička - vždyť bude pozítří a za dva týdny.... A jinak si taky myslím že je to jedna v tvých lepších, jen tak dál......

kachnička

07. 02. 2002

Dát tip

1.V první sloce to trochu vypadá, že nevidí tvář toho smutku - je tam podmětem.... 2.Tanec v dešti je u Tebe vyjádření čeho? 3.Zítra už nikdy - zní to podivně...