Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStonožka
07. 02. 2002
2
0
1158
Autor
Přelétavý
Viděl jsem stonožku.
Kdekdo si řekne:
Co je na tom? Já už mockrát.
Jenže ta moje
jela na lyžích.
A jak si sviští po svahu,
tak se snad dotkla,
mé touhy
rychlejc než jenom
tempem hlemýždím
dostat se ke svým snům.
Chviličku šusem,
pak v ladných obloučcích,
sto párů lyžiček,
od kterých práší sníh,
žene se z kopečka
k údivu lidiček
a pro Tvůj úsměv,
pro všechna přání,
která Ti vidím na očích.
Kdekdo si řekne:
Co je na tom? Já už mockrát.
Jenže ta moje
jela na lyžích.
A jak si sviští po svahu,
tak se snad dotkla,
mé touhy
rychlejc než jenom
tempem hlemýždím
dostat se ke svým snům.
Chviličku šusem,
pak v ladných obloučcích,
sto párů lyžiček,
od kterých práší sníh,
žene se z kopečka
k údivu lidiček
a pro Tvůj úsměv,
pro všechna přání,
která Ti vidím na očích.
Mně se to líbí, stonožku jsem ještě na lyžích nepotkala :-)
a zakončení je pěkné *
Štalingrad
07. 02. 2002
Nikdy nic nepředělávám. Verše jsou o pocitech, prostě píšu o tom, co mě inspiruje a píšu to slovy, která mě právě napadají a tak jako mě to napadá. V próze piluju každý slovo, každé slovní spojení, ale tohle je jiná.
teda, mít sto noh a žádnou si nezlomit, to je umění :)) ono už wobout si ty lyže na tolik noh je umění :)) ačkoli tedy čistě zoologicky má stonožka noh jenom 32.
hmm, heleď, ale báseň lyrická rýmovaná to asi zrovna nejni :))