Horko

Ta horká rána do živého,
kdy  dech se mění v etanol
a holky umírají, jako jejich krása,
ambice
a ryby v destilce.

Pokřivené sklenice jen odráží charaktery;
z mahagonu, slonové kosti a vonných svíček.
Jako když se v dáli chvěje zem
a vy víte, že je kurva horko.

Stejně se tváříte, že je to bezvadný,
a že to tak chcete -
čumáky cizích lidí ve svých ložnicích
a jejich kyprá, roztékající se těla
na ratanových křeslech
na vaší verandě.

Horko odhaluje těla
a spolu s nima duše.
A i když je nitro té stokilové machny od vedle určitě boží,
stejně chcete,
aby nosila rolák až k temeni.

Horko odhaluje charakter;
člověk je prostě línej cokoliv předstírat,
když se potí jako prase.