Úvod

Jmenuju se Castiel a budu vám vyprávět můj příběh.

Vše začalo v roce 999 na místě zvaném Ascalon, bylo to mírumilovné město, nic zvláštního se tu nedělo až jedné noci.

Odmalička jsem vyrůstal sám, má matka zemřela při porodu a můj otec je bůh ví kde. Na celém světě mi už zbývá pouze jedna osoba a to můj strýček Edgard, odmalička mě vychovával a dával mi to co mi vždycky chybělo, rodičovskou lásku. Krom toho, že to byl můj strýc, byl to taky zdejší knihovník. Pomáhal mi jak jen to šlo ale práce knihovníka to taky nebyl žádnej luxus, proto jsem mu i já chtěl pomáhat jak jen to šlo, snažil jsem se vydělat nějaké peníze za roznášení novin, nevydělal jsem si moc ale taky to nebylo zas málo. Za vydělané peníze mě strýček poslal koupit bochník chleba a od zdejšího farmáře kozí sýr. Vydal jsem se tedy k pekaři, bylo něco po šesté hodině, už se začalo stmívat, tak jsem přidal do kroku abych byl doma včas na večeři.

Cestou k pekaři jsem zahlédl jak něco padá z oblohy, nevěděl jsem co to bylo, ale z dálky se ozval hluk jako kdyby spadly tři domy. Odjakživa jsem byl zvědavý a proto jsem na nic nečekal a rozeběhl jsem se k místu kam něco dopadlo. Běžel jsem tak rychle jak jen to šlo, když jsem dorazil na místo nemohl jsem popadnout dech až jsem vyčerpáním spadl na zem ale ta touha zjistit co to spadlo byla větší, než má únava, atak jsem se zvedl a šel hledat něco co by to mohlo být.

Po patnácti minutách hledání jsem to skoro chtěl vzdát, hodiny odbíjely sedmou hodinu a já věděl že strýček na mě netrpělivě čeká doma a tak jsem vyrazil na cestu. Byla tma, nic nešlo vidět a já sem se ztratil v dálce jsem uviděl světlo tak jsem šel za ním, když jsem došel na místo odkud světlo vyzařovalo, spatřil jsem vejce, ne jen tak obyčejný vejce, něco na něm bylo zvlátního bylo větší než ty vejce které jsem kdy viděl a taky mělo jinou barvu a to červenou, taky rudě zářilo. Chtěl jsem ho ukázat strýčkovi tak jsem vzal vejce a utíkal bůh ví kam až jsem se dostal na místní most kde jsem to už dobře znal. Když jsem dorazil domů, strýček už dávno spal a já ho nechtěl budit atak jsem šel do svého pokoje, vejce sem schoval pod postel a šel už taky spát, přeci už jen bylo trochu pozdě.

A tady začíná můj příběh.