Artemisia

dobrá:)...měj se hezky...přesto mně by se to docela jako hlubokomyslná sonda líbilo...

Zuzi, já měla "první lásku" už v první třídě :-)

Pokud bych to měla brát podle jediného ukazatele, tak ta moje "opravdová první ", je současně také tou "poslední".

Ten text nemá být žádnou hlubokomyslnou sondou... je to jen takové minipovídání, zamyšlení nad tím, co se občas stává...

jj, text bývá často ošidný, Tvá první reakce mě nasměřovala jinam, teď už rozumím i já:)

akorát, že moje, jakože moje jen a jen, první láska je (jak doufám) i tou mou poslední... nikdy jsem názor na ni nezměnila, naštěstí:)

Já Ti rozumím, možná víc, než si myslíš.... tohle mikropovídání je právě o tom, jak si dokáží lidé Lásku rozkouskovat :-)

...a přitom je vše tak snadné, když člověk přijme tu s velkým L ;-)

Já ji tou větou "nezabíjím" já Ji přijala, a proto s Ní žiji :-)

s těmi tyčinkami - Tvůj problém:)

a lásku bych také nerozlišovala, buď je anebo není a je jen v zásadě jen jedna, je to zdroj

a  lidé se také trápí, protože ji kouskujou a pojmenovávají, a přivlastňují si a přitom ona je to jen LÁSKA... obyčejná, všudypřítomná a všeobjímající.... stačí se jen otevřít.... a v tom jen je tak mnoho... že bych to větou "se kterou žiji" nezabíjela

ale, ale:) každý jsme svůj... přeji Ti ji tedy hodně

Zuzulinko, nemám ráda kokosovo-čokoládové tyčinky :-)

...a rozlišuji Lásku a lásku...

Jsem ráda, že má první láska není  zároveň tou poslední,

protože opravdová Láska je ta, se kterou žiji.

Dík za komentáře všem, kteří se dokázali zastavit.

*

Co když je ta první i tou poslední?....* jinak Artemis je název mojí oblíbené kokosovo-čokoládové tyčinky

/*

krásně napsané a smutné... TIP