Ještě jednu marlenku a latté, prosím

Rozum mi říká opak, ale v poslední době si nemohu pomoct. Doma se nám vyskytují nevysvětlitelné jevy, kterým se nechce věřit. Člověk to musí vidět. „A hlavně cítit,“ namítla přítelkyně. „Vždyť i ten pes leží na druhé straně bytu. Co se s těma tvýma ponožkama děje, to snad ani není možné. To máte redakci v prasečáku a chodíš tam bosky nebo co?“

Po okamžité představě svého stolu se mi chtělo intuitivně přikývnout, ale místo toho jsem se pustil do vysvětlování. „To máš tak, ženo rozmilá. Práce v médiích se musí dělat s nasazením života a…“

Reagovala ihned. „Jo? A proč teda nenasazuješ svůj, ale můj?“

Dokonce došlo i na pojmy z náboženství. „To je teda fakt peklo! Je zázrak, že to tady ještě nikoho nepoložilo.“

Biologie: „Se normálně samy rozmnožují, jinak není možné, aby byly všude.“

Zemědělství: „Ty seš opravdu prase!“

A jsme u těch nevysvětlitelných věcí. Ženské hold člověk asi nikdy nevysvětlí, že po příchodu domů si chce chvíli dáchnout. Vyvalí se na gauč a v současném horku si u toho sundá ponožky, aby prolufotval nohy. A jelikož ona na něj neustále mluví, je přece pravděpodobné, že ony fusekle pak u pohovky zapomene a jde udělat jeden z úkolů, který mu mezitím připravila. A samozřejmě popsala patnácti tisíci slovy.

Mně taky nikdo nevysvětlí, že za dobu, co o tom všem mluví, by ten úkol stihla sama i dvakrát.

Uklidňuje mě jediné: naše domácnost v tom není sama. Mohutnější přítelkyně mého známého (mimochodem, na návštěvě musel kvůli neuvěřitelně likvidačnímu zápachu sedět s nohama trčícíma z okna) je dokonce přesvědčená, že se stala obětí šamana. Nebo možná spíše závistivé šamanky, která jí prý nedopřeje kousek něčeho dobrého. Podezření má na ošklivou dvacetiletou sousedku, co vyhrála soutěž krásy.

Nedávno nám o tom vyprávěla v kavárně. „Tak si představte, že si na mě určitě udělala voodoo panenku. Tuhle jsem po druhé večeři ležela u televize a najednou mě něco začalo píchat. Bylo to úplně nepřirozené. Jako by to někdo dělal něčím tenkým, co ve mně pak zuřivě zakroutil.“

S podezřením jsme se podívali na jejího přítele. Nereagoval, ale později nám řekl, že šlo o péro z gauče, který už její nápor prostě nedokázal pojmout.

Ona mezitím pokračovala. „Taky si myslím, že tu panenku vycpává vatou, abych neustále přibírala… Paní, prosím vás, přineste mi ještě jednu marlenku a latté.“