Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezlodejka
14. 02. 2002
3
0
1382
Autor
reya
som tvoja milenka,
ty slnko za mrakom,
čo na mňa zazeráš,
a vlastne nevieš už
ako sám vyzeráš.
narážam do duší,
a prázdnych kníh...
chcú vypnúť hneď,
trochu svetla,
čo nás splieta.
v pochybnostiach vedomých
a svedomí,
nezhodných
s ideálmi
zaprášených kníh.
( prečo všetci sme,
keď krídla strihajú,
tak ľahostajný?
je niekde písané,
mŕtvym zlatom spečatené,
čo vlastniť smieme?)
no tak vstávaj,
ber a dávaj,
kým nám chvíľu
patrí čas.
celkom pekné...v 3. strofe som trosku stratil rytmus, ale zaver sa mi páčil..priamy a jasný...ale pekná výzva
t
to áno, ale tam mi to nejako sedí..tam je to zjavne postavené mimo rytmus....taký kontrapunkt :)
reya> mas pravdu vo stvrtej to nema rytmus skor by som to dal do zatvorky akop taku recnicku otazku, ta si nenarokuje byt v rytme ani v ryme.inac je to pekne, poeticke a ma to aj krasnu myslienku..vidim ze sa zacinas aj ty trapit nad nesmrtelnostou chrusta..tak to ma byt...a vidis v tej stvrtej si nerymovala a je to tam dolezite.to tam sedi..mozes kombinovat rym a nejaku taku kratucku uvahu nenarokujucu si na rym a rytmus