Entropie

jo, tak tohle mi zanechalo jizvu na mozku... T*

Rádo se stalo, když tak stačí jen říci :)

Díky všem za podnětné básně :D

Už je čtvrt na čtyři

a temnota mne svírá,

upad jsem na čtyři,

pak pozřela mne díra.

 

Petrolej dohořel

a výkop splynul s cestou,

já na dně výkopu,

válím se jak těsto.

 

Doktore Grygare,

já nabyl ve vás víry.

Dnes v noci jsem uvěřil

na vaše černé díry...

 

A viděl, že je do dobré, tak si načnul pivko..

entropické verše, já řku,

není třeba pláče, nářku,

přesvědčil jsem jednu slečnu

o entropickém nekonečnu ;-)

Když podlehnu, jak patrně každý, občas splínu,

tu čelo vraštím v rozpoložení pramálo hrdém:

jest rozpínání vesmíru podobno expanzi stlačeného plynu,

tu může být vesmír náš přec čímsi prdem?

 

Zda původ náš leží v hrachu a teplé chleba kůrce?

Jaké jest tajemství singulařitě?

Hlasem pohříchu zdušeným prosím neznámého tvůrce:

Konečně  vyvětrat kvaltuj již hbitě!

Myslím že v takovém momentě si bytostně přeje

aby ho pohltila nejbližší černá díra

či alespoň oslepilo křídlo netopýra

Možná ale můj zájem o vědu ho u srdce hřeje

Co mu asi v hlave vírí, kdyz si to cte Grygar Jirí? Usmívá se, brecí, vyje z díla s názvem Entropie?