Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bilance dva tisíce třináct po

10. 10. 2013

840

Autor

prostě Jana

Mám neodbytný pocit, že jsme došli tak daleko, že už nedohlédneme na začátek...

Hroty mám na rukou,

šimrají mi kůži

jak dětské lanugo

- dějinám ho dluží.

Neumím dýchat již,

chůze je složitá

a kostel že je kříž:

půdorys prosvítá

- co že to znamená?

Žiji zde v poklidu,

svěšená ramena.

Není už Davidů.

Půlnoc když odbíjí,

začíná poledne.

Hyena s hostií

k obědu usedne.

14 názorů

prostě Jana

13. 10. 2013

Dát tip

Petře, pravda, lidstvo jako celek není příliš elegantní a už vůbec ne jeho problémy...díky za tip!:) stejně tak Richardovi i Stárnoucímu vlkovi děkuji za přízeň:)