Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo
16. 02. 2002
5
0
1167
Autor
Lenny
Kytice vzlyků, nůše slz
a dál už nic.
Křiky ptáků, nože skrz
víc z plných plic.
A vedle tvůj něžný zrak.
Tak.
Na křídlech ryb, co unes pták
se vítr nes.
Na hrobech snů, cos nestih zdát
zemřel pes.
A za ním smutný hlas.
Zas.
Slyšíš mě? Kdo z nás?
poslední řádek je už úplně zbytečný.. řekla jsi to všechno, soucit a dík
je to dobrý, ty arytmický jednoslabičnný spojení dávaj zaujímavý šmak... moc pěkné
m.