Zhasnuto

Emoční výtah z něj neustále těžil další haldy materiálu, kterému nerozuměl a smíchaného s pocity, které tak nesnášel. Bylo to jak deset tisíc nesmrtelných, kteří neustále stékají racionální hradby. Vědomá vůle a záměr byli jak v opakující se smyčce neustále pokořováni emoční energií deroucí se od někudy z nevědomí. Jeho detailní plány se vždy zhroutily, jakmile psyché luskla prsty. Jeho domněle samozvaně tvůrčí a kreativní scénáře pokaždé shořely v emoční peci. Pro něj to byla jen nekonečná tma, beztvaré nic, ze kterého občas vyběhla tlupa vandalů a strhala mu plakáty jeho idolů ze zdi.

Škoda, že nikdy nehodil kužel světla do té nevědomé jeskyně, že nepřijal nápovědu ni trknutí. Škoda, že ten opravdový tvůrce uvnitř něj se nikdy nedočkal pozornosti.