Pravěk na Žižkovské Noci 2016!
Čtvrtek 17. 3. - Žižkovská Noc 2016 a Pravěk: HROMTOM AND VLADAJSOUCNA VYVÁDĚJÍ (Žižkovský Tunel a Hus23)
https://www. facebook.
Totální izolace - úryvky II.
nula je krásná
smrdí
plní se svou nenasytností
jakožto i čímkoli
Masový hrob
Totální izolace - úryvky
v jedné ulici
kostel na jejím konci
stále silněji nasává veškeré menší i střední části obávaných mušlí v nichž právě nastěhovaní lidé zalévají květiny
mně uvadly
houslový klíč
Ten člověk nikdy nepochopil to, co jsem mu říkal. Nechtěl se přiznat. To se někdy stává.
Brodil se neuvěřitelně hustým těstem v jakémsi dávném sklepení, přičemž občas spatřil ohromné betonové bloky, jež tvořily strop.
Pasáž z Barevného spektra neznělé prosby III.
stojí před vámi ta svízelná skutečnost
která svírá žebrácký plášť
s ní objímají se lidé v prázdných náručích
byla to jen voda a my se ptáme zda-li zmizí
Mínusy
Mínusy
od domu spekulací vedla klikatá cesta
za ní živý plot
kolem nás procházeli lidé s vědry
Brána vyříznutých jazyků uzamčena
platil jsem desátek do jedenáctého kolene
které jsem si rozbil
pří sáňkování na severozápadní
skále na které
55 stenografů
55 stenografů
Chtějí nestvořený hláskovací přístroj od plechovek s kapalnými střešními taškami
Nuly - Zpěv XVIII.
XVIII.
ke lvům přirovnal já vás všechny
kobrazcům na sklíčkách kapesních hodinek
na poutnících ze starých časů
Talár
Pasáž z Barevného spektra neznělé prosby II.
stoh narovnaných závěsů visí na stěně na níž nejsou okna
dech do prázdného papírového sáčku
provazy leží v tajemném pořadí napříč podlahou
vytesal jsem sochu zkamene a vrátil ji na skálu
Město v Oblacích
Město v Oblacích
Ze sklepního okénka staré zašedlé budovy ve staré ulici, kde noční tma šedobu již přemáhá, vylezl zoufale tvor, který již jen vzdáleně připomínal člověka. Na obličeji měl strhanou a odřezanou kůži, levé oko již stěží drželo v důlku. Pravá noha byla od kolena utržena a z pahýlu prýštila krev. Stvoření se plazilo po ulici, když spatřilo temnou postavu blížící se k němu.
Nuly - Zpěv II.
II.
kalkulace bouře přichází
rozkaz kapitáne
rozchod miláčku
Zpěv ze sbírky Dvě tichá Torza
vzývám ducha morbidity
jenž pln je falše v city
než krve proudy budou prolity
hedvábný plášť má ušitý
Černobílá duha
Černobílá duha
Na sloupech praskají žárovky elektrického osvětlení kvůli přívalu větru zčerného pláště. Ten chvílemi působil i zdání, že zakrývá celé slunce, amfory na ozdobných balkonech se rozechvívají. Nesou vsobě magnety své minulosti, proto nespadnou. Ptáci v hejnu opouští skleněné věšáky, roztahují křídla a formují se vletku, jež začíná kroužit nad celou scenérií.
Vyhnanci
vdivoké pustině kde výkřik nehlesne
dlouhé předlouhé jak noci bezesné
necítím údy vzimě úděsné
nazítří další znás kzemi poklesne
Pasáž z Barevného spektra neznělé prosby
muž chodil ulicí s batohem plným kamenní
holubice se napíchla na špičku kostelní věže
květináče se seschlými rostlinami padaly do okapů
očekávání příchodu modrošedého stínu
Pan profesor tématického rozruchu
Pan profesor tématického rozruchu
respekt krása síla důvěra porozumění souznění seznámení vyznání obeznámení doznání rozchod sebevražda……. milujeme kaktusy
Svět u nohou kamenného sousoší
Svět u nohou kamenného sousoší
závaží osudu visí ti u nohy
stále sám ubohý stále sám nemnohý
táhlý zvuk věčně zvoní ti vuších
Nuly - zpěv XI.
ležet vroští okolo suchá zem
klusající ambice jenž nikdy nepřijdou
hledět láskou vnesplnitelno
úsměv na rty nepřichází