Úplněk

díky

mě se líbí

díky

*...

Souhlas se snake-01, pokud jde o toho vlka, je to jen potvrzení původního významu, ale netrap se s tím, tady už to nech jak to je, u dalších věcí už budeš třeba více zvažovat co ano a co ne, nic dramatického se neděje, je to pořád slušně napsaná báseň.

jojo, to vylepšení s tím vlkem se ti povedlo, do správné básně vlci patří :o))

:)

Pro mě se nic nezlepšilo, naopak, skoro bych řekl, že ten motiv vlka je i zbytečný, protože je implicitně obsažený v tom vytí, a navíc při absenci vlka je posílena interpretace vytí jako projevování bolesti --- ale výsledný tvar je na tobě.

snake_01, a2a2a:  Děkuji za vaše reakce. Udělala jsem drobnou úpravu a vrátila se k původní verzi přidáním „ jako vlk“ / vyješ na měsíc - byla chyba tento příměr vypustit. Uznávám, že osamocené „vyješ na měsíc“ vyznívá expresivně. Nevím, zda nová změna textu prospěje, jako autor samozřejmě nemám dostatečný odstup :-)

Stárnoucí vlk, Čudla: děkuji za zastavení a za vaše otisky :-)

snake_01,

díky za reakci, já však tu expresi vnímám jako přehnanou už i s ohledem na konejšivý závěr a i když lyrický subjekt zmiňuje vlastní tóninu, tak tím sladěním navozuje pocit, že ty jeho tóny se neliší.

patetická jistě není, kýčovitá rovněž ne, ačkoliv první dva řádky poslední sloky, ale pouze tyto dva mají ke kýči blízko, ale básnička má i své přdnosti, jak už jsem zmínil výše a vnímám sympatickou snahu autorky nebýt sentimentální a přitom laskavou.

a2: Já bych to viděl jinak. Pravda je, že ta druhá sloka je přímočařejší než první, ale lyrický subjekt jako by byl v pozici osobního vypravěče a popisoval druhou postavu z vnějšku, takže není důvod, proč nedat sloveso do 2. osoby sg. Navíc bych nesouhlasil s tím dvojím vytím, protože zvuk "vypravěče" je tam explicitně zmíněný, zjevně se jedná o zvuk odlišný od vytí, který ale s vytím ladí, což se nevylučuje. Souhlasím s tím, že je sloka expresivní a přímočará, ale nepřijde mi například patetická nebo kýčovitá...

ta báseň dobře začínám první sloka je výborná,  obrazná a široce asociativní, ale druhá sloka a třetí si jakoby protiřečí. zvláště pak pro výraz ...vyješ na měsíc..., i když si ve skutečnosti neprotiřečí, ten výraz ...vyješ příliš, příliš expresivní, také jednosměrný jakoby jn k němu, třebaže nejspíše vyjete oba, jinak by jste ztěží ladili, poslední sloka od ...a pořádně si ukousneme... zase dobrá

/*

pořádně si ukousneme než na nebi zůstane ohlodaný měsíc***

Je to zajímavě vystižená pocit/prožitek stáří.

T.