Písmák Z přístavů
Calais
je místem
kde si cesty podávají ruce
chladí znavené nohy
Vychýlení
Nebetřesení
každé ráno, po probuzení
mám chuť hromovat
až by se na nebeské desce
Bílé patro
konce se nedokážu dotknout
zářivky odstrkují tmu
vzduch má osobitou příchuť
- jako tehdy
Po proudu
Časem sežehnutá omítka
rozčepýřená střecha
střepy
- jsou okna
Časem obrostou i pomlky
hlas pily
podřezává strom
zas další
uvolňuje místo
Zatím se neznáme
jako po klávesách
rozeběhnou se; -
zprvu měkké tóny
hlav
Poskládané ze strachu
domov je chléb
jiné dlaně hnětou těsto;
- je zvláštní to místo
kde prameníš
S rukama v kapsách
měla nejraději zelenou
jazyk pak připomínal
louku
milovala prostor
Proč to lano ne a ne napnuté ?
zaplakala ozubená kola
- „ to se děje, když nedošlápneš spojku. “
„pozor, ale já ne. “
auto stojí, vrčí
Nedopršeno (TVAR-ZE-SÍTÍ)
… jsou stále vyčerpaná rána
s ospalky na parapetu
okno zdobí obličej
jako brýle
Něco tu chybí
než zvonek otevře ústa
předběhnou ho dveře
haf. haf.
cizí boty krok zpět
Úplněk
pocit, že nedoběhneš
koncová světla
poušť se sype zprstů
vyješ na měsíc
Všude kam dohlédnu
máš rozmazané rysy;
vkorunách běžících stromů,
vsiluetách ptáků,
na hladině
Ne naposledy
Poprvé…
až dosud
neuvědomila jsem si
jakou tíhu nese zápraží
zpět; bez bot
dětství je vzdálenější
o další východ
slunce
hlava běží vstříc
Nad ránem; Ptačí
Nad ránem
… tak pukl měsíc
střepy se zasekávají
do vrásčité tváře
Oči v rámu; nebloudění
Oči vrámu
věci se hýbají, promítá se
kolik vagónů se vejde
do okenního rámu
Na kolečkách
silnice je popraskaný jazyk
pohyb vázne vpuklinách
i přesto vládne pocit
letadla
... i když spíš
lampa krmí oči
i obnažená kniha krmí
tělo je balónek
příběhem přivázaný
S blánou mezi prsty
s blánou mezi prsty
je nemoc
a únava řekou
hustou lepkavou až
Symbióza
za chvíli zhasne okenní tabule
obrázky se zastaví
už dlouho mi vyprávějí
tentokrát o podzimu
Hrnčířská
hlína kopíruje
prsty
prsty jsou forma
tvar drží oči
když jsou otisky k ničemu
i přes holubí peří
zpráva nasákla deštěm
písmena umírala na parapetu
vítr sbíral tóny pak zpíval
pohledem
obzor napíná svaly
přitahuje
hladina sčítá kroky
za chůze očí
Souboj ( nejen o židli)
i.
do očí nakouklo světlo
hodila po něm pláč
poprvé
Naklíčeno
po letech nekručelo
útroby domu sytil
pláč
a ticho jen kolébalo
Než bylo tvoje poprvé
Poslední dobou
naslouchám prstům
jejich hlasy se jako vlákna splétají
a jednozvučně mě čtou
Realita zavřených očí
chtěla bych si lehnout mezi řádky
přikrýt se básní a plout tam
kde nohy vyrůstají zhlíny
míza vyhání horkost
Nechala průvan za dveřmi
den uvízl v žaluziích
okna narážejí do zpěvu zobáků
ani nota neproleze
jen se kupí
Noční II.
dny jsou kostky
domina
postavené vřadě
pohyb si předávají víčky
Ve tvém rytmu
vprvních doušcích
nahořklá
myšlenky klesají ke dnu
přitiskneš rty khladině
když noci popraskají švy
ticho se vyplaší
rozespalá okna sáhnou
po kontaktních čočkách
zabal mi hlavu
Nalistovala jsem mokré slunce
dlaně toužily
paže nedorůstaly
postavila jsem jazyk na špičky
Mezi zrnky
zaklaply dveře
zvuk ještě dlouho
narážel do stěn
zpočátku jsem si myslela
Mezi stránkami
vruce utržené sluchátko
pomalu dožvýkávám sousta
zkouzelného hada
snad porozumím
Předtím a Potom
dotýkám se
(téměř rozmazaně)
němých otisků
plynoucího příběhu
Už jen šeptám ( Hranice sil)
stačilo natáhnout ruku
nešťastnou a vyčerpanou
zmarných pokusů sevřít blízkou dlaň
a já ji vždy uchopila
Zákon akce a reakce
Vždy se řídil pravidlem :
Chovej se k lidem tak jak chceš, aby se chovali oni k tobě.
Usmál se na ni
a dostal od něj
Tanec mezi regály
po tanci
ve vypraných dnech
mezi regály častých zbytečností
po válejících se zbytcích od večeře
Jsi pro mě víc
ve dnech
kdy zase prohrávám
a jsem přecitlivělá na doteky
umíš mě pohladit slovy
Pohádka o dnech
dny spokojeně pobrukovaly
mezi sítěmi ztkaniček
volejbalových bot
a nadšeně dýchaly
Pod doteky
oslepené a ohluchlé
nás spojily cůpky vlasů
propletené prsty
hbití úhoři
Čárka v kalendáři
Zúst vyskákala
hrbatá slova
Ostří vět
přibroušené naivitou
Ještě umím panáka
skáču
po vyplazených
jazycích
pavlačových úst
Souhra
ústa oněměla
zůstaly jen dvě louče
vyšlehl plamen
a hořící pergamen